Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

02/2013 - Jak se daří v únoru

Koncem prosince a v lednu jsme dost pokročili ve stavbě krajiny na traťových modulech mezi žst. Světlá a žst. Ledeč, viz zápisy do kroniky za oba jmenované měsíce. Nyní v únoru pokračujeme v této práci dále:

Co se zatím v únoru podařilo:
Při krajinářské práci na traťových modulech jsme již dříve narazili na problém, a totiž nutnost odatečné řešit přesné sčepování mezi moduly Tr2-03 a Tr2-04, které jsou "dvoupatrové". Tyto moduly byly již dávno sčepovány ve své dolní části, což pro dolní hlavní dvoukolejnou trať vyhovuje zcela dostatečně. Pro horní trať (lokálku) bylo však nutné provést sčepování dodatečné.
Problém byl způsoben různou konstrukcí modulů Tr4-03 a Tr4-04. Zatímco modul s mosty má obě patra mechanicky spojená v jeden celek, je na modulu Tr2-04 horní patro (s horní tratí) fyzicky odděleno od patra spodního, aby bylo možno horní díl sejmout a mít zajištěn dostatečný přístup k údržbě a čištění dolní trati. Tyto dvě části (patra) jsou na sebe jen položeny a vzájemně fixovány dřevěnými kolíky. Přesnost tohoto spojení a vůle ve dřevě a omezená tuhost konstrukce bočnic dolního dílu způsobují určité malé vůle a tím i možnost pohybu v místě spojení horní trati vůči modulu s mosty. Na straně k Ledči jsme už od začátku provedli sčepování horní a dolní části zvlášť. Nyní jsme museli oblouk lokálky dodatečně čepovat v horním "patře" i na staně k mostům.
S ohledem na tvar, velikost a hmotnost modulů to ale byla dost obtížná a pomalá práce, protože s moduly nelze manipulovat snadno a do některých poloh je nelze postavit vůbec. Navíc se kovová pouzdra pro čepy musí osadit velmi přesně a musí se lepit epoxydem a o to to bylo celé pomalejší.

V únoru dále pokračujeme na stavbě krajiny, zatím děláme základy krajiny z pěnového polystyrenu na modulu Tr2-04 (oblouk lokálky u Ledče), a řešíme při tom vhodné tvary skal kolem trati v dlouhém zářezu. I když vlastním celkem dost různých forem pro odlévání skal docela slušné kvality (Noch podle Woodland Sceenics a pár dalších), tak v případě horního posázavského pacifiku potřebujeme modelovat vylámané skály (žula a podobné horniny). Tomu ale z celé mé sady forem odpovídá tvarově jen jedna s větším kusem skály, jenže neodpovídá příliš měřítku. "Zuby" jsou prostě moc velké (někde dokonce 20 až 30 mm). To je více než dvojnásobek toho co bychom tak potřebovali.

Zkoušíme upravovat méně hrubé odlitky z jiných forem, aby trochu lépe odpovídaly skutečnosti, jenže z odlitků z formy spíše na pískovcovou nebo vápencovou skálu se tvar vylámané žuly dělá dost obtížně, když to má k něčemu vypadat. Ale zkoušíme, kombinujeme, formujeme i různé kameny... no prostě hledáme a ladíme optimální vzhled. Nakonec jsme zaformovali kus antracitu z různých stran (se zuby 5 až 10 mm), a tyto odlitky mají zatím nejlepší vzhled včetně jemnější kresby detailů. Kromě toho jsme také na největší bloky skal použili i tu "hrubou skálu", z forem Noch, kde jsme ale museli provést úpravy vzhledu a do těch největších "děr" jsme vlepili menší kousky jemněji vylámané skály. Po úpravách a dočištění pomocí sádry nejsou tyto spoje téměř vůbec vidět (krom různých odstínů sádry), stejně jako spoje bloků skal, které lepíme vedle sebe a je také potřeba je napojit na sebe s citem pro vzhled. Po konečném nátěru se zvýrazní plastická struktura skal a tyto spoje opticky úplně zmizí. Po zazelenění pak už nikdo ani nevidí, z jakých dílů celý útvar vzniknul (pokud tedy nedrží v ruce formy a usilovně nehledá). To máme již vyzkoušeno na jiných místech kolejiště.

Do konce února jsme pokračovali na výrobě a montáži skal do kolejiště. Barvit budeme až ucelené bloky skal.

Na program výstavby klubového kolejiště pochopitelně navazuje i program práce dětí v kroužcích, kde se kluci nyní věnují především cvičným pracím zaměřeným na stavbu krajiny. Na malém dioramatu si postupně natrénují stavbu základu krajiny z pěnového polystyrenu, trasování, pokládku a lepení kolejí, drobné krajinné prvky a stavby ze sádry (skály, zdivo, apod. a jejich barvení), zaštěrkování kolejí, a zazelenění krajiny. Přitom mohou na klubovém kolejišti vidět nejen výsledky práce v jednotlivých jejích etapách, ale i samotný postup těchto prací při cvičné výrobě, když navrhují a zhotovují vlastní malé diorama. Podle svých schopností se také účastní na stavbě kolejiště.

Tak to je za únor asi všechno.

A.T. 16.02.2013