Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

07-08/2014 - Co jsme dělali o prázdninách

Jako každý rok, tak i na letošní prázdniny jsme plánovali práce, které se nehodí dělat během školního roku. Letos to byla především stavba skříně ovládacího pultu a její zdrojové části. Navíc, podle toho jak by nám zbyl čas, jsme chtěli dělat i další činnosti, jako modelování detailů krajiny a stanic, případně ještě další práce.

Co se nám podařilo:
Během července jsme zvládli udělat korpus skříně ovládacího pultu, pod něj jsme přidělali bytelná nábytková kolečka (celý pult se zdroji bude mít přes 60 kg). Použitý materiál korpusu je lamino s hranami ABS. Pult má tak vzhled běžného nábytku.

Dále přes léto probíhala stavba zdrojové části ovládacího pultu. Udělal jsem výkresy plechové přístrojové skříňky na transformátory a předal do výroby. Stejně tak jsem udělal návrhy zapojení usměrňovačů s filtry a zdrojů stabilizovaného napětí, návrh desek plošných spojů.
Krabice na trafa, plošné spoje i objednané chladiče dorazily, takže jsme mohli zahájit stavbu zdrojové části. Koupil jsem potřebné elektronické součástky a postavil první prototyp stabilizovaného zdroje, kterých budeme potřebovat celkem 8 kusů pro různá napětí (od 10 do 24V) pro napájení různých zařízení. Prototyp stabilizátoru jsem nastavil na 24V a zatím otestoval zatěžovacím proudem kolem 2 Ampérů a optimalizoval hodnoty některých součástek.
Chlazení stabilizátoru vypadá slibně, dá se předpokládat, že zátěž do 3 Ampér bude tepelně zvládat dobře (chladič je navržen až na 20W tepelného výkonu). Problém naopak dělá chlazení kompaktního usměrňovacího můstku 10A, který se již při 2A docela zahřívá. Pokusím se zvětšit chladič, ale samozřejmě nechceme přenášet teplo z chlazení můstku na fitrační kondenzátory (s ohledem na jejich životnost). Proto jsem upravil návrh desky plošných spojů na větší chladič usměrňovacích diod. Dále bude následovat ověření nového prototypu a výroba zdrojů. Po dořešení těchto věcí se pustím do úprav krabice na transformátory (otvory pro pojistky, přívody a vývody, povrchová úprava, atd.), dále pak do montáže jednotlivých zdrojů do zdrojové části ovládacího pultu. To už zřejmě bude po zahájení nového školního roku v KŽM. My v KŽM začínáme 17.9.2014 a 18.9.2014 (skupina středeční a čtvrteční).

Mimoto probíhala stavba nástupišť ve stanici Ledeč. Tuto práci dělá ve volných chvílích víceméně samostatně Matouš Havel (15 let), který mi přes léto pomáhal i s jinými věcmi, které bych sám dělal těžce a dlouho (zatím to byla hlavně truhlařina při stavbě ovládacího pultu žst. Světlá, viz výše). V Ledči děláme tzv. "sypaná" nástupiště (na skutečné železnici jsou nasypaná ze štěrku). Základy modelových nástupišť jsou však z nastříhaných pruhů silnějšího kartonu (cca 1 mm) s odstupňovanou šířkou jako vrstevnice, které tvoří vypouklý profil nástupiště. Z poněkud slabšího kartonu se pak dělá plynulý povrch základu, na který nakonec přijde už jen slabší vrstva posypu. Současně s nástupišti probíhá i dosypání štěrku mezi pražce kolejí. Pak bude následovat citlivé zatravnění některých částí méně frekventovaných štěrkových ploch.

Před koncem července jsem také našel chvíli času na dovolenou. Letos to byl sice jen jeden týden, ale ten jsme ztrávili v Posázaví poblíže námi modelované lokálky. Z toho vznikla další část fotodokumentace Posázavského pacifiku od Ledče do Českého Šternberka. Nově přibyly Vlastějovice a Český Šternberk, dokumentaci dalších stanic jsme doplnili. Zaměřuji se na fotografie drážních budov, nákladišť, návěstidel, kolejiště stanic, mostů, propustků, a dalších zajímavostí. Tímto způsobem máme již zdokumentované tyto stanice a trati: Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, Vlastějovice, Kácov, Rataje nad Sázavou, Ledečko a Český Šternberk. Nyní zbývá fotografie roztřídit a uklidit do příslušných adresářů a z nich udělat výběr pro náš web.

Před zahájením školního roku jsme doplnili zásoby o další odstíny štěrků na posypy kolejového lože i nástupiště a cesty. Jednak využíváme štěrky firmy Polák a jednak máme různě získané další odstíny. Něco jsme dostali darem, něco jsme nametli na dvoře Hobby centra, něco jsme získali na dalších místech při výletech. Některé štěrky je vhodné dále zpracovat, např. prosetím na různě hrubých či jemných sítech můžeme získat jemné frakce a prach, které jsou také potřeba. Jindy je naopak vhodné proprat štěrk vodou a jemnou frakci spolu se špínou vyplavit.

To bylo asi tak vše, co jsme za prázdniny zvládli.

Uvidíme, jak se nám bude během léta dařit najít čas na další práce v KŽM.

Tento záznam kroniky bude průběžně aktualizován podle skutečného stavu.

A.T. 15.09.2014