Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

Podrobné informace

aneb co je také zajímavé a nevešlo se jinam...
.

Naše krédo
Stavíme funkční model skutečné železnice s pokud možno co nejvyšší modelovou věrností, nikoliv komerční výstavní atrakci. Maximální důraz proto klademe nejen na vysokou modelovou věrnost, ale i na co nejvyšší spolehlivost provozu.
Tyto požadavky se samozřejmě promítají i do programu naší práce s dětmi a do modelového provozu. Stejně tak se snažíme skloubit zábavnou hru s pěknými a kvalitními modely spolu se seriózním poznáním skutečné železnice a se slušným zvládnutím alespoň základních modelářských technik přiměřených věku mladých modelářů v našich kroužcích, kteří jsou většinou ve věku žáků základních škol ale máme i dospělé členy.

Náš model se proto omezuje na poměrně úzký pás "krajiny" podél kolejí, kde jsou převážně jen obvyklé železniční stavby a běžná krajina. Svoji energii soustřeďujeme především na kvalitní a funkční model vlastní železnice a věcí s železnicí bezprostředně souvisejících, a nikoliv na laciné efekty kolem. Požadavku modelové věrnosti musí také odpovídat výběr modelových vozidel, budov, staveb či návěstidel, stejně jako pokud možno věrný obraz modelové krajiny a vegetace odpovídající našim zemím. Proto také tyto prvky většinou nemůžeme koupit na našem trhu, ale musíme se o jejich výrobu postarat sami.
To vše nás odlišuje od výstavních a komerčních kolejišť (a někdy i vyslovených "železničních betlémů") většinou koncipovaných jako reklama výrobce modelových komponent nebo atrakce pro laickou veřejnost, kde se nejvíce hledí na co největší množství efektních detailů, maximální pestrost a atraktivní podívanou, méně pak již na modelovou věrnost, modelářskou střídmost a málokdy na důraz na kvalitní model vlastní železnice dle skutečné předlohy.
.

Námět modelu, epocha, měřítko
Za námět našeho nového klubového kolejiště jsme si vybrali vděčné téma jedné z nejznámějších lokálek a totiž Posázavského Pacifiku, a to v jeho horní části mezi stanicemi Světlá a Ledeč, která obvykle nebývá tolik modelována.
Uvedený námět zpracováváme v modelové epoše IIIc až IVa, tj. především v období 1965 až 1985. V začátku tohoto období byla pára již na ústupu z vrcholu své slávy, na jeho konci již bylo na této dráze vše plně v motorové trakci. To nám umožňuje provozovat a v provozu střídat velmi rozmanitý park lokomotiv a motorových vozů.
Pracujeme v měřítku 1:87, tj. v modelové velikosti H0 (há nula), která je z malých modelových velikostí (H0, TT, N) tou největší, nejrobustnější a také mezi modeláři celosvětově nejrozšířenější. Nevýhodou velikosti H0 jsou (oproti menším modelovým velikostem) poněkud vyšší nároky na prostor, ale svoji robustností je vhodná i pro dětské kroužky. Tato modelová velikost umožňuje zvládnout i detaily modelu a vozidla v něm postavená vynikají obvykle výbornými jízdní vlastnostmi oproti měřítkům menším.
.
Jak jsme začínali aneb trocha historie na úvod
Kroužek železničního modelářství v Hobby centru 4 pracuje již několik let. V současných prostorech pak od září 2008. Začátky naší práce byly věnovány především projektování nového klubového kolejiště s ohledem na rozměry přidělených prostor, pořízení základního vybavení materiálem a stavbě nábytku na míru (který slouží nejen pro uložení spousty užitečných věcí, ale i k trvalému umístění některých modelových železničních stanic).
Pro zajištění modelového provozu jsme až do května 2010 využívali zapůjčené domácí kolejiště upravené pro provoz v KŽM (viz obrázek dále). To sice nesplňovalo některé požadavky obvyklé pro klubová kolejiště (zejména poloměry oblouků, délky stanic a tratí apod.), ale pomáhalo nám v začátcích řešit alespoň nácvik modelového provozu po dobu začátků výstavby prvních částí nového velkého kolejiště.

.

Výstavba nového klubového kolejiště
Po přestěhování do nových prostor v létě 2008 jsme usilovně pracovali na základním vybavení KŽM (zejména úložný nábytek na míru) a doladění projektu klubového kolejiště. Od srpna 2009 však už stavíme postupně základové rámy nového klubového kolejiště. V současné době (tj. podzim 2014) máme v základní stavbě hotovou a plně funkční lokálkovou stanici Ledeč, (kde postupně probíhají detailní modelářské práce, jako štěrkování kolejí, stavba nástupišť, zazelenění travnatých ploch, apod.), dále stavba modelových budeov a dalších prvků pro modelářské dokončení této stanice. Lokálková stanice Ledeč byla zprovozněna již v dubnu 2010 a již absolvovala několik setkání klubů modulové železnice, včetně 2 mezinárodních setkání evropského klubu FREMO.
Dále máme ve stavbě velkou odbočnou stanici (Světlá), kde jsme položili všechny staniční koleje a zprovoznili už 5 z 9 staničních kolejí. Dále jsme položili koleje a výhybky ve zhlaví lokomotivního depa, a samozřejmě i přilehlé části tratí, takže jsme schopni zajistit docela slušný modelový provoz.
Dále máme nyní v provozu trať Světlá - Brod a stanici Brod, na které se nyní pracuje. Celkem je na celé klubové kolejiště použito cca 32 dílčích rámů. Z toho na 25 rámech jsou už položené a zprovozněné koleje.

.

Segmentová a modulová koncepce kolejiště
I když se naše kolejiště skládá ze segmentů (částí spojovaných do stálé sestavy), některé části kolejiště jsou koncipovány pro modulový provoz, a to podle norem renomovaných klubů modulové železnice FREMO a Zababov, takže se s našimi moduly můžeme zúčastnit akcí pořádaných těmito kluby (viz obrázek z Ekotechnického muzea v Praze). Modulová stavba je u stanice Ledeč, se kterou občas jezdíme na setkání a nově i nyní stavěná stanice Brod. Ostatní části našeho kolejiště pro modulový provoz nevhodné, např. stanice Světlá je příliš velká a nevhodná pro přepravu. Další podrobnosti o budovaném kolejišti najdete v oddílech "Naše klubové kolejiště", "Kronika" a "Fotogalerie".

.

Koncepce řízení modelového provozu
Kolejiště i vozidla jsme elektricky upravili pro digitální provoz, takže každá lokomotiva či motorový vůz má v modelovém provozu svoje vlastní ovládání a svého strojvedoucího, tak jako je tomu na skutečné železnici. V každé lokomotivě je digitální dekodér, ke každé lokomotivě je trvale přiřazen lokomotivní ovladač s pevně nastavenou adresou lokomotivy. Řízení stanic (tj. především výhybek a návěstidel) naopak probíhá z klasických ovládacích pultů s automatikou přiměřenou úrovni zabezpečení té které kategorie stanice. Minimem zabezpečení je automatické stavění návěsti stůj po průjezdu vlaku vjezdovým návěstidlem.
Celá tato koncepce řízení modelového provozu je pro nás zcela zásadní, protože i s digitálním řízením pohybu vozidel a částečně automatickým zabezpečením stanic jsme neztratili možnost zapojení všech účastníků kroužků do modelového provozu. Např. již při provozu pouhých dvou stanic, čtyř vlaků a dvou staničních záloh pro posun se do modelového provozu zapojí nejméně 8 lidí (2 výpravčí a 6 strojvedoucích).

.

Technické standardy modelů
Každý rozumný modelář se musí více či méně držet nějakých norem. Jako železniční modeláři vycházíme především z norem NEM (evropské normy železničních modelářů), které ale zdaleka nestanovují vše, co musí každý klub či kroužek železničního modelářství řešit a stanovit. Dále samozřejmě vycházíme z reality československých drah ve zvoleném modelovaném období, tj. přelom mezi epochami III.c a IV.a.
Jako nadstavbu dalších nutných pravidel užíváme normy a doporučení evropského klubu modulové železnice FREMO a českého klubu Zababov, které se snažíme pokud možno plně dodržovat. Z nich se zejména snažíme dodržet velké poloměry kolejových oblouků (pokud možno alespoň 1000 mm), parametry výhybek (úhel odbočení 9°), perfektní geometrie položení kolejí, použití kvalitních spřáhel na modelových vozidlech, digitální řízení ozvučených lokomotiv (resp. všech trakčních vozidel), atd. U digitálního řízení lokomotiv platí pravidlo, že každá lokomotiva má svůj ovladač a v provozu jednoho strojvedoucího.
Zkrátka, chceme-li, aby nám mašinky perfektně fungovaly, musíme dodržovat mnoho různých pravidel a věnovat jim také patřičnou péči, tj. např. čistotu kolejí a kol u vozidel.

Při stavbě zařízení zabezpečení provozu stanic vycházíme z reálných předpisů ČSD a ČD. A jako ve skutečnosti nemusí být ani na modelu všechny stanice řízené stejným způsobem a stejným zařízením. Někde můžeme stavět výměny ručně mechanicky pomocí táhel, jinde zase dálkově elektricky motorovými přestavníky z ovládacího panelu stanice. A vlastní zabezpečení stanice může být od téměř žádného zabezpečení, přes jednoduché zabezpečení na mechanické nebo elektrické bázi až po složité elektrické zabezpečení stanice imitující releovku skutečné železnice apod. Samozřejmě jako klub s velmi omezeným rozpočtem hledáme řešení nepříliš nákladné, ale přitom dostatečně funkční a vhodné pro tu kterou stanici a také poplatné současnému vývoji techniky.