Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

11/2009 - Stavíme dál

Po zahájení školního roku a pravidelných schůzek s dětmi se tempo výstavby nového klubového kolejiště samozřejmě zpomalilo, a je to i díky tomu, že začínáme pomalu narážet na prostorové limity pracovny KŽM. To jsme samozřejmě věděli předem, ale skutečnost (tím myslím spoustu věcí, materiálu a nářadí, které se musí někam dávat) i tak předčila naše očekávání. Presto ale musíme dělat dál, protože až se zprovozní první část nového kolejiště, bude již málo chuti do výroby dalších potřebných modulů kolejiště. Strategie je tedy poměrně jednoduchá, udělat pokud možno všechny moduly nového kolejiště v hrubé stavbě, tj. všechny ty základní truhlářské práce a pak teprve začít pokládku kolejí a provoz nového kolejiště a jeho postupné zprovozňování. To je vlastně nutnost, stejně jako zachovat staré malé provizorní kolejiště v provozu do poslední chvíle dokud nám to okolnosti (zejména prostor) dovolí, aby měli členové KŽM na čem jezdit. Snadno se to vymyslí, trochu hůře dělá. Je to předvším onen dříve zmiňovaný boj o prostor.

Přesto ale stavba nových modulů pokračuje. Děláme další rohový obloukový segment traťového modulu Tr2-01, který navazuje na staničního modul žst. Světlá. Jde to pomalu, protože je to nepravidelný osmiúhelník (ohnutý do oblouku), ale jde to. Dále se také podařilo sčepovat 3 segmenty staničního modulu žst. Ledeč, takže už brzy bude možno začít s modelováním této lokálkové stanice. Musíme pracovat precizně, protože je to stanice už v definitivní podobě modulů. S nějakým dodatečným předěláváním těchto modulů se nepočítá. Jde o model podle skutečnosti, na kterém si chceme dát záležet, a samozřejmě chceme i jeho perfektní funkčnost a spolehlivost. A k tomu samozřejmě patří i precizní stavba stabilní základové konstrukce. Přesné spojující čepy a futra jsme si nechali vyrobit z oceli u jiného modelářského klubu a nyní ověřujeme tuto přesnou technologii. Po svrtání modulů vlepujeme futra čepů do dřevěných čel modulů epoxidem. Jde to pomalu, ale bude to držet navěky. Při této práci jde především o přesnost, takže nějaký spěch rozhodně není na místě. Dosažená přesnost je vyhovující, což později umožní spojovat moduly a segmenty tak, že okraje modulů s přerušenými kolejemi na kraji se k sobě prostě jen opatrně přiloží, spojí se pomocí přesných ocelových čepů a tím se spojí i koleje sousedních modulů. A vlaky mohou jezdit. Potřebná přesnost celého tohoto mechanického spojení musí být kolem jedné desetiny mm, což je u dřevěné konstrukce přesnost skoro na hranici možností. Je to však nutné kvůli spolehlivému spojení budoucích kolejí, které budou položeny na těchto modulech.

A.T. 3.12.2009