Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

03/2010 - Elektrická část žst. Ledeč

Koleje v Ledči už jsou položeny a mezitím se rozběhly práce na elektrické části stanice. Nejde jen o zapojení napájení jednotlivých kolejových obvodů. To je koneckonců v digitálním systému poměrně jednoduché.

Jde také o to, jak optimálně vyřešit elektrické připojení přestavníků. Ukazuje se bohužel, že i když jsme použili pomerně dobré přestavníky Tillig, že ani tento výrobce neřeší úplně nejlépe přepínací kontakty přestavníku. Když chcete zapojit přepínání srdcovky výhybky přímo na přestavník, riskujete že při zkratu, který může velice snadno vzniknout při říznutí výhybky (nesprávném projetí výhybky), může se titěrný plošný spoj kontaktu v přestavníku prostě vypařit. To je pak na nákup nového přetavníku. Ale abychom nekritizovali jen firmu Tillig, tak popravdě řečeno velká část výrobců přestavníků výhybek, které se u nás běžně prodávají má na svých výrobcích nějaký konstrukční problém, např. příliš velká rychlost přestavení, nedostatečný počet kontaktů (měly by být alespoň dva elektricky nezávislé přepínací kontakty), nedostatečné proudové dimenzování kontaktů (přepínání srdcovky vyžaduje kontakty alespoň na 1A), nešikovně řešený tvar přestavníku pro montáž, nepřístupnost přestavníku pro nastavení dorazů, atd. Je to bída. A to mluvíme o zboží za několik set korun.

Nikoliv náhodou spolu s námi naráží na podobné problémy i další lidé v klubu Zababov, kde se v zajímavé elektronické diskusi dozvídáme o možnosti amerických přestavníků Tortoise, které jsou relativně levné (nebo alespoň ne dražší než evropský průměr) a přitom mají poměrně robustní stavbu jak mechanicky tak elektricky. Dále vynikají geniálně jednoduchým systémem mechanického nastavení i jednoduché montáže. Bohužel mají poměrně velkou zástavnou výšku a naši prodejci je k nám běžně nedovážejí. Ale to jsou úvahy spíše do budoucna, my nyní musíme situaci řešit s přestavníky, které máme.

Problém přestavníků řešíme pokud možno komplexně u vědomí toho, že elektrická část kolejiště musí umožnit poměrně rychlou výměnu opotřebených nebo jinak zničených dílů. Na konce kabelů přestavníků Tillig pájíme tedy ploché konektory, které budou zapojeny do desek plošných spojů s elektronikou. Desky sdružují vždy 4 přestavníky, a zprostředkovávají sběr signálů z a do řídicího systému stanice. Desky také využívají jednoduchou logiku (4 x exclusive or) pro generování sumárního chybového hlášení, že přestavník resp. výhybka je v nedovolené (nebo nesjízdné) poloze. Tento chybový signál se světelně signalizuje na desce výhybek a je samozřejmě veden i do vyšší vrstvy řízení stanice, tj. do elektroniky pultu ovládání stanice. Vývoj této desky nebyl původně v tomto rozsahu plánován, ale později se nám mnohokrát výhody jejího použití vrátí.

Současně s tím běží i vývoj centrální jednotky, tedy návrh uspořádání pultu staniční obsluhy i DPS (desky plošných spojů) uvnitř pultu, tedy srdce řízení stanice. Nakonec s ohledem na celou peripetii vývoje volíme ještě jeden mezistupeň a to provizorní ovládací pult, který je jen na bázi přepínačů. Ale i tato varianta je připojitelná ke spodní straně systému ovládání výhybek. Takže v půlce dubna právě před plánovaným setkáním klubu Zababov stíháme dodělat žst. Ledeč včetně elektrického systému řízení stanice, byť zatím s provizorním ovládacím pultem. Ale i ten provizorák má na sobě kolejový plán a celkem slušný standard přehledného ovládání z hlediska komfortu obsluhy stanice.

Definitivní pult řízení můžeme pak v klidu dodělat později. Nyní je nejdůležitější, že stanice Ledeč je mechanicky i elektricky sjízdná a ovladatelná. Provozní setkání klubu Zababov v Milevsku nám pomůže stanici otestovat naostro za provozu, a my budeme mít konečně jednu kompletní stanici pro provoz v našem KŽM postavenou na slušné úrovni evropských modelářských standardů Zababov a FREMO.

Velký dík patří za podporu všech zúčastněných, především za spolupráci klubu Zababov, zejména spolupráci při návrhu elektrické části stanice ze strany Štěpána Huška z tohoto klubu. Dále děkujeme za organizační podporu Hobby centra ze strany Tomáše Vopálenského i všem dalším, kdo se nějak zúčastnili.

A.T. - 03.04.2010