Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

523.0 - pětikolák

Tak jak jsme zmiňovali již v popisech jiných lokomotivních řad, byl přelom 19. a 20. století ve střední Evropě ve znamení zvyšování všech provozních parametrů železniční přepravy (zejména délky, hmotnosti a rychlosti vlaků). Tomu odpovídal i rychlý vývoj stále nových těžších lokomotiv, ale také rychlé technické zastarávání předchozích řad. V Rakousku pak ještě šlo o to, aby se u lokomotiv pokud možno nezvyšovalo nápravové zatížení, resp. aby měly přechodnost na trati s lehkým málo únosným svrškem, kterých byla v celé železniční síti velká část. V Rakousku byla i řada tratí horského charakteru s velkým dopravním zatížením, jako třeba trať Most-Moldava v Krušných horách (se stoupáním místy až 38 promile), kudy Pražsko-duchcovská dráha vyvážela mostecké hnědé uhlí do Saska. A právě provozní požadavky této trati podmínily vznik nové lokomotivní řady 180 (u ČSD později označené jako 523.0).

Konstruktérem této nové lokomotivní řady byl opět Karl Gölsdorf a konstrukce byla opět na svou dobu znamenitá, i když ještě bez přehřívače páry. Byla to údajně první pětispřežní parní lokomotiva v Evropě. Uspořádání náprav bylo E (tedy bez běhounů) s posuvnými nápravami v rámu podle profesora Helmhoze. Lokomotiva zvládala průjezd oblouky o nejmenším poloměru 120 metrů. Adhezní váha lokomotivy byla 66 tun, a výkon 775 kW (1050k). Parní stroj byl ještě sdružený na mokrou páru (jak bylo tehdy zvykem), ale u lokomotiv vyráběných později se už kotle začaly dělat se sušičem páry, jako předzvěst pozdějšího zavedení přehřívačů.

V rozmezí let 1900 a 1907 bylo vyrobeno 181 lokomotiv, pak byla zahájena výroba modernizovaného provedení se sušičem páry Gölsdorf-Clench. Těchto strojů bylo vyrobeno celkem 58 kusů. Teprve další vývoj této lokomotivy vedl ke vzniku nové řady 80 (u nás 524.0), která již vyla vybavena přehřívačem páry a dvojčitým parním strojem a bude popsána samostatně. Opatrný přístup rakouských drah k zavádění přehřívačů a využití přehřáté páry vedly k tomu, že relativně mladá řada 180 morálně zastarala ještě před první světovou válkou.

Po roce 1918 ČSD zdědily 122 kusů lokomotiv řady 180, z toho 13 strojů řady 180.500 se sušičem páry. Obě provedení řady 180 byla u ČSD přeznačena na řadu 523.0 a s ohledem na počet kusů těchto lokomotiv se tato řada hned stala předmětem rekonstrukce na přehřátou páru, která proběhla do roku 1933. Tím vznikla nová řada 524.2, kterou jsem popsal samostatně. Řada 523.0 tím u ČSD v roce 1933 definitivně zanikla.