Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

464.0 - Ušatá

Lokomotivní řada 464.0 vznikla na základě požadavku ČSD na tendrovou lokomotivu s nápravovými tlaky do 14 t pro vozbu rychlíků a rychlých osobních vlaků na vedlejších tratích. Jde tedy o tendrovou lokomotivu s dvojčitým parním strojem na přehřátou páru a výkonem 1220 kW (1650 koní). Uspořádání náprav 2'D 2', adhezní hmotnost 52t, (u poslední série 53t).

Řada 464.0 vznikla v ČKD, jejím konstruktérem byl Ing. Židlický. S ohledem na požadavky ČSD vycházela konstrukce řady 464.0 ze zkušeností s předcházející lokomotivní řadou 456.0 (Krasin, rovněž ČKD), která měla podobné parametry, ale nesplňovala požadavek na zatížení náprav 14t. Splnění tohoto požadavku bylo dosaženo doplněním jedné běžné nápravy na uspořádání 2'D2' a dalším snížením hmotnosti, např. dosazením menších běhounů a menším objemem vodojemu. Tyto konstrukční úpravy vedly ke snížení nápravových tlaků. Tím pádem měla řada 464.0 poněkud nižší adhezní hmotnost než řada 456.0, zato však prakticky stejný indikovaný výkon. Konstrukce kotle a parního stroje je totiž s řadou 456.0 téměř shodná.

Lokomomtivy 464.0 dostaly velké usměrňovače kouře (tzv. uši) a od toho je i jejich přezdívka ušatá. Symetrické uspořádání pojezdu bylo výhodou. Lokomotivy tak mohly bez omezení velmi dobře jezdit oběma směry. Dobré vyvážené rotujících hmot umožňovalo běžně dosahovat ušatým rychlosti až 100 km/h. Řada 464.0 se vyráběla v několika sériích v létech 1933 až 1940, v celkovém počtu 76 kusů, a to v ČKD, kde byly zkonstruovány, ale také v plzeňské Škodovce (22 kusů).

Lokomotivy 464.0 byly nasazovány hned od počátku na tratích všech kategorií s výhodou přechodnosti na tratě s nižší únosností železničního svršku, a tím pádem schopnosti průběžné vozby přímých vlaků do různých destinací. Po druhé světové válce byla při dílenských opravách dosazována ocelová topeniště a sjednoceno trubkování kotle a přehříváky na velkotrubnaté, později pak byla dosazována plochá dyšna Giesl. Ušaté byly spolehlivé a výkonné stroje, a byly proto rušeny až s koncem parního provozu. Poslední byly vyřazeny až v roce 1981.