Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

434.0 - Čtyřkolák

Koncem 19. století se na rakouských drahách (i jinde v Evropě) rozvíjela železniční přeprava do té míry, že délka a hmotnost vlaků (ať už nákladních či osobních) stále rostla a tehdejší lokomotivy měly problém jak s potřebnou tažnou silou, tak potřebným výkonem. Proto se rakouské ministerstvo železnic rozhodlo doplnit stav lokomotiv o nové výkonné stroje schopné tahat nákladní vlaky i rychlíky i na různých sklonově náročných tratích v horském terénu v různých částech Rakouska-Uherska. Tento požadavek byl postupně řešen stavbou nových strojů (např. řada 97, později u ČSD 422.0). Ale i tento typ lokomotiv se časem ukázal jako nevyhovující a to jak tažnou silou tak i výkonem.

Jedna z nejvydařenějších konstrukcí té doby byla čtyřspřežní výkonná lokomotiva řady 170 z roku 1896, u nás později označená 434.0. To byla konstrukce Karla Gölsdorfa, znamenitého rakouského konstruktéra (ještě před nástupem české lokomotivní školy). Na lokomotivě byl výborný pojezd uspořádání 1D, který vynikajícím způsobem přenášel tažné síly. Dále byla tato lokomotiva vybavena na svou dobu velmi výkonným kotlem, v té době dokonce nejvýkonnějším v Evropě. Parní stroj byl dvouválcový sdružený na sytou páru. Byla to sice na svou dobu vynikající konstrukce parní lokomotivy, ale současně také šlo již o soumrak lokomotiv bez přehřívače páry. Proto kotel a parní stroj zastaraly nejdříve. Ale k tomu se dostaneme až později. Lokomotivy řady 170 sloužily na přelomu 19. a 20. století na těch nejtěžších výkonech a rychle se velmi dobře osvědčily, takže se neustále objednávaly a vyráběly další a další stroje této řady ve všech významných lokomotivkách tehdejšího Rakouska. V roce 1916 je začala vyrábět i strojírna Breitfeld-Daněk ve Slaném. Celkem bylo v celém Rakousko-Uhersku vyrobeno na 800 těchto výkonných lokomotiv.

Když konečně uzrál čas k nasazení přehřívače nejen z hlediska potřeby provozu, ale i z hlediska technologického pokroku a nových materiálů, a když železniční experti získali dostatečnou odvahu, byla konstrukce této lokomotivy inovována a tak vznikla řada 270 u nás později označená řadou 434.1. Ta již měla přehřívák a měla proto lepší parametry než původní řada 170.

Po zániku rakousko-uherké monarchie a vzniku Československa v roce 1918 zdědily nově vzniklé Československé dráhy přes 300 lokomotiv řady 170, které byly označeny řadou 434.0. Mezitím byla tato řada u nás doplněna ještě o další nově vyrobené kusy až na cca 360 ks. Jak již bylo naznačeno výše, byla tato lokomotivní řada u ČSD v téměř plném počtu kusů rekonstruována. Rekonstrukce probíhaly v létech 1924 až 1951. Rekonstruováno bylo celkem 345 lokomotiv této řady. Po druhé světové válce se již některé zbylé stroje nerekonstruovaly a řada 434.0 oficiálně zaniká v roce 1955.

Čtyřkoláky byly v provozu naszeny v řadě našich výtopen. Výhodou byla jejich přechodnost na tratě s lehkým (méně únosným) svrškem. Přitom trakčně i svým výkonem to byly stroje vynikající. Po rekonstrukcích se ještě snížila spotřeba vzrostl výkon, viz řada 434.2, kde jsou podrobnější údaje.

Lokomotivy řady 434.0 byly řadou zděděnou z doby Rakousko-Uherska. Proto byly jako modely ve výrobním programu některých rakouských firem, zejména firmy Klein a Klein Model Bahn. Kvalita odlitků rámů lokomotivy od firmy KMB byla však problematická a navíc dnes již tyto modely nejsou u nás běžně v prodeji.