O modulové železnici

Tento článek přináší základní informace o modulové železnici. Jde o modelovou železnici sestavenou z modulů. V článku se dozvíte, co je modulová železnice a jak funguje, co je modul, co je rozhraní modulu, jak se organizuje provozní setkání, a další užitečné informace.

Chcete-li číst dále, klikněte myší na nadpis článku...

Modulová železnice je speciální formou železničního modelářství a současně i společenskou aktivitou, protože se nedá provozovat individuálně. Je to forma klubové (spolkové) činnosti, bez toho, že by měl klub klubovnu, či trvalou dílnu. Od roku 2016 se z klubů v České republice podle zákona musely stát spolky, ale to na principu modulovky nic nemění. V Německu má oficiální sídlo evropský klub modulové železnice FREMO. V Česku je několik spolků modulové železnice. První byl Zababov (založen 2001), po něm následovaly další: Ostramo (Ostravské moduly), Moduláři Praha-Bubny, Klub železničních modelářů Slovácko, Železniční modeláři Chrudim, Moduly Brno a další.

Jak to může bez klubovny fungovat?
Především si každý člen spolku (klubu) svou část kolejiště (modul) staví doma sám, členové spolku komunikují mailem nebo telefonem, spolky mají obvykle na webu své diskusní fórum - konferenci, která funguje 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Samozřejmě musíte počkat, než vám někdo odpoví (tak jako na jiných diskusních fórech). Spolek oranizuje pro své členy (někdy i pro cizí členy) několikrát do roka tzv. provozní setkání, které se koná v nějaké sporotvní hale, nebo ve velkém sále, atd. Tato hala se zaplní moduly od různých členů a spojí se do velkého kolejiště. To samozřejmě nelze dělat bez důkladné přípravy. Především musí být zajištěno snadné spojování jednotlivých modulů, což se děje technickou normou (viz dále rozhraní modulu). Pro každé setkání musí být zajištěna hala nebo velký sál, do jehož rozměrů se musí předem vyprojektovat spojení modulů do velkého kolejiště, dále vytvořit grafikon (jízdní řád) a v neposlední řadě zajistit i celou logistiku setkání, tj. ubytování, stravování, parkování aut účastníků setkání, atd. Technicky je třeba zajistit digitální centrálu, řadu boosterů (ty si dovezou účastníci z domova), telefonní centrálu, telefony do každé stanice (ty si opět dovezou účastníci setkání), kabeláž pro digitální řízení a telefonii, a řadu dalších věcí. Účastníci si přivezou svoje vozidla, přitom každá lokomotiva musí mít svůj ovladač a svoji adresu, která není v kolizi s adresou jiné lokomotivy. Organizačně je takové setkání velmi náročná záležitost, ale pro všechny účastníky je to příležitost jak si na tak velkém kolejišti zajezdit.

Co to je modul?
Modul je část kolejiště, která je volně spojitelná s ostatními částmi kolejiště (moduly). K tomu musí být tvar ploch, kterými na sebe dosedají sousední moduly v modulovém kolejišti nějak normalizován. Těmto plochám se říká rozhraní modulu. Ta jsou normalizována v několika různých provedeních, podle druhu trati a počtu kolejí na nich (maximálně 2 koleje), viz dále.

Co je a co není modul?
Modul je tedy část kolejiště, kterou můžete volně spojit s kterýmkoliv jiným modulem, který má stejný typ rozhraní. Modul může být traťový (na kterém je nějaká trať) nebo staniční (na kterém je nějaká stanice), případně i odbočný (na kterém se jedna trať větví ve dvě trati). Staniční modul musí obsahovat celou stanici a musí se spojovat s ostatními moduly jedině na kolejích ústících do stanice. Je zjevné, že větší stanice budou kvůli transportovatelnosti složené z několika částí. Tyto části však nejsou moduly, nýbrž segmenty modulu, viz dále. Modul může také na jedné straně mít nějaké rozhraní, ale na své druhé straně jiné rozhraní, např. jednokolejná hlavní trať/lokálka, nebo rozhraní rovné/rozhraní ve svahu, apod. (takovému modulu říkáme žolík).
Modul musí mít na koncích rozhraní a musí být spojitelný alespoň s moduly se stejným rozhraním. Modulem tedy není část kolejiště spojitelná jen s jedinou jinou částí kolejiště. Takovým částem kolejiště se říká segmenty. Tak to děláme i my na kolejišti našeho KŽM.

Co je segment?
Segmentem nazýváme takovou část kolejiště, která nemá normalizované rozhraní a je spojitelná pouze s jedním sousedním segmentem. Obvykle se při spojování segmentů používá přesné spojení na pouzdra a čepy. Prakticky žádnou stanici nelze vyrobit jako jeden modul vcelku. Je to kvůli délce stanic a jejich přepravitelnosti. Například naše stanice Ledeč, která je ve skutečnosti nejkratší čtyřkolejnou stanicí v síti Českých drah, vychází v modelové velikosti H0 dlouhá zhruba 4 metry. A existují stanice dlouhé v modelu třeba 10 nebo 15 metrů. Takovou stanici je třeba vyrobit z několika snadno demontovatelných a snadno přepravitelných částí. Tyto části se skládají přesně k sobě, obvykle na přesná pouzdra a čepy. A skládají se k sobě jen jedním způsobem. Těmto částem kolejiště se říká segmenty (aby se rozlišily od modulů).

Co to je rozhraní modulu?
Normy spolku Zababov definují několik různých rozhraní: pro dvoukolejnou trať, pro jednokolejnou hlavní trať, pro lokálku a pro vlečku. Rozhraní je předepsaný tvar konců modulu, kde navazují koleje sousedního modulu. I když je rozhraní definováno jako rovinný útvar (tvar styčné plochy modulů), prakticky se rozhraním rozumí deska z překližky tlustá 8 až 10 mm, která je na koncích modulu. Horní plocha rozhraní má tvar podle počtu kolejí trati (jednokolejné a dvoukolejné), podle charakteru trati (hlavní trať, lokálka, vlečka) a také podle chrakteru krajiny (rovinné, ve svahu). Šířka rozhraní ve velikosti H0 je 500 mm, rozhraní dvoukolejné trati má 546 mm, naopak vlečkové rozhraní jen 300 mm. Každý druh rozhraní má násep pro trať příkopy a terén v oklolí trati. Rozhraní byla původně definována jen pro tratě v rovině, ale postupně si je začaly spolky modulové železnice vyrábět i pro tratě ve svahu (rozumějte svah orientovaný příčně ke směru koleje).
V ploše rozhraní jsou rozmístěné kulaté otvory tak, aby šlo spojovat (pokud možno) každý druh rozhraní s každým. Tak lze např. nouzově spojit i dvoukolejnou trať s jednokolejnou! V ploše rozhraní jsou otvory o průměru 12 mm, ale pro spojování modulů se používají šrouby M8. Z toho plyne značná vůle (4 mm) pro spojování modulů, která umožňuje eliminovat nepřesnosti vzniklé domácí výrobou modulů. U dvoukolejných tratí je to obtížnější, protože pokud nemáte všecny čtyři kolejnice ve stejné rovině, budou vlaky při přejíždění z jednoho modulu na druhý hopsat nebo dokonce vykolejovat.
Je potřeba si uvědomit, že kolejnice vedou až na samý okraj modulu. Kolejnice se tedy mezi moduly pouze přiloží k sobě spolu s rozhraními. Je to spojení bez jakýchkoliv kolejnicových spojek!!!

Jak si pořídit rozhraní pro modulovou železnici?
Jak jsem již poznamenal výše, rozhraním se rozumí deska (obvykle z překližky tloušťky 8 až 10 mm), která musí být dobře lepitelná disperzními nebo epoxydovými lepidly. strong>Proto se na rozhraní (ani na stavbu modulů) nedoporučuje vodovzdorná (černě lakovaná) stavební překližka potažená plastovou fólií a podobné materiály.
Rozhraní si sice můžete podle výkresů vyrobit sami, ale lépe je si je nechat vyfrézovat nebo vypálit laserem z překližky tlusté 8 až 10 mm od profesionálního výrobce. S řezáním překližky vodním paprskem nejsou dobré zkušenosti, protože překližka nasaje na řezech velké množství vody a vodovzdorná stavební překližka není vhodná pro lepení (viz výše). Osobně doporučuji pro pořízení rozhraní využít nějakou akci ve vašem spolku modulové železnice, kde jsou s tím již zkušenosti.

Dají se spojovat rozhraní různých spolků modulové železnice?
Většinou ano, protože prvním klubem modulové železnice bylo evropské FREMO sdružující členy (osoby) z moha států evropy (např. Německo, Rakousko, Norsko, Dánsko, Itálie, Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko a další). Teprve potom vznikla většina spolků (klubů) modulové železnice v České republice (ale i v dalších státech Evropy). A tak tyto spolky převzaly většinu norem od evropského klubu FREMO, resp. od klubu Zababov. Přesto by se mohly vyskytnout určité rozdíly, ale o žádných jako autor tohoto článku nic nevím. Teď hovořím o velikosti H0. Ale modulová železnice funguje téměř ve všech modelových velikostech. U nás rozhodně ve velikostech H0, TT a N. V Evropě i ve velikosti 0 a 1.

Je železnice našeho KŽM modulová?
Je a není. Primárně nikoliv. My máme kolejiště spojené ze segmentů spojených pomocí přesných pouzder a čepů. Přesto se můžeme zůčastňovat setkání modulové železnice. Jak je to možné? Je tomu tak proto, že jsme naši stanici Ledeč vybavili dvěma žolíky, tedy dvěma segmenty s přechodem na mudulovou železnici (s modulovým rozhraním). Když žolíky připevníme k naší stanici, má na koncích lokálkové rozhraní. Plánujeme vybavit podobnými přechodovými žolíky i některé naše další stanice (takové, které bude možno přepravovat).

Historie vzniku modulové železnice
V Německu, kde je silná základna železničních modelářů, vznikl v roce 1981 klub FREMO (Freundeskreis Europäischer Modellbahner - FREMO e. V.), což v překladu znamená Klub přátel evropských železničních modelářů. Tento klub od začátku propagoval modulovou želzenici. Dnes má FREMO téměř 2400 členů ze 25 států. Idea modulové železnice je však zjevně starší. Klub FREMO nemohl vzniknout z ničeho nic. Již dříve musela existovat skupina nadšenců, kteří tuto myšlenku propagovali a stavěli první moduly. Také v Československu existovala myšlenka modulové železnice propagovaná například v pláncích kolejišť od Malé železnice (vydání A-4, z roku 1975), ale nenalezla až na výjimky reálného uplatnění. Pokud mám správné informace, tak v Brně se s moduly (ve velikosti TT) pracovalo již koncem sedmdesátých let, ale nic nevím o tom, že by došlo k rozšíření na celou republiku nebo na celou Moravu.
Po sametové revoluci (v roce 1989) však i k nám začíná pronikat myšlenka modulové železnice kombinovaná s tehdy začínajícím digitálním ovládáním lokomotiv. Jenže lidí bylo v začátku jen pár. Situace byla po revoluci ztížená nevýhodným kurzem koruny k marce, resp. nízkými platy zaměstanců, což jsme v té době prakticky všichni v Československu byli. Musíme si uvědomit, že před revolucí stála u nás modelová lokomotiva (tehdy dovezená z NDR) maximálně 300 korun (a jen výjimečně více). Po revoluci přišly v podstatě ze dne na den ceny modelových lokomotiv v tisících korun. Teprve později měli lidé u nás opět dost peněz na nákup modelové železnice. V roce 2001 tak vzniká první klub modulové železnice Zababov a po něm další. V ostatních státech tzv. východní Evropy to probíhalo obdobně.

V příloze článku uvádím fotografie ze setkání modulové železnice FREMO v Lengefeldu v Sasku asi 50 km od Chomutova, které proběhlo v únoru 2020. Tohoto setkání se zúčastnila skupina modelářů z našich kroužků z Hobby centra 4. Bylo to poslední uskutečněné setkání FREMO těsně před vypuknutím epidemie Covid, respektive těsně před zákazy a omezeními v Evropě kvůli Covidu.

© A.T. - vloženo 24.2.2023, poslední úprava textu a fotografií 18.3.2023