10/2013 - Co jsme dělali v říjnu

První polovinu měsíce jsme věnovali přípravě na Model Hobby 2013 a účasti na této výstavě. Podrobnější informace najdete v předchozím záznamu naší kroniky. Dále jsme pokračovali v elektrické části kolejiště...
Chcete-li číst dále, klikněte myší na nadpis článku.

Dělali jsme zapojení kolejových úseků v žst. Světlá, konkrétně na dílu Sve-01 (kde je brodské zhlaví a vedle něj také nově budované lokomotivní depo). Zapojení kolejových obvodů už děláme s ohledem na napájení stanice Světlá ze tří samostatných zdrojů (boosterů) a lokomotivního depa ze čtvrtého zdroje. Jako boostery používáme malou výkonovou desku SPAX s výstupním proudem do 2A. Všechny tyto boostery budou řízeny z naší stávající centrály, jejíž booster už nebude napájet celé kolejiště, ale potřebujeme jí jako řídicí jednotku digitálního provozu. Cena malého boosteru SPAX přitom nedosahuje ani 1000 korun a je tedy oproti ceně továrních boosterů několikanásobně nižší. Proč jsme k takovému řešení přikročili?

Napájení kolejí digitálním signálem je vhodné rozdělit na několik malých samostatných boosterů s integrovanou nadproudovou ochranou, čímž se dají výrazně snížit zkratové proudy v kolejišti. Zkratovým proudům se v kolejových obvodech bohužel nemůžeme nikdy zcela vyhnout. Nastávají obvykle při říznutí výhybky (tj. projetí nepřestavené výhybky po hrotu, což je vždy dáno chybou obsluhy kolejiště nebo strojvedoucích), dále pak při položení vodivého materiálu nebo nářadí přes koleje, apod. Někdy také dojde ke zkratu při vykolejení vozidel, což se však na dobře položených kolejích moc často nestává. Je tedy zřejmé, že zkraty v kolejových obvodech prostě nastat mohou. Je tedy potřeba omezit jejich důsledky, tj. omezit zkratový proud a trvání zkratu. Napájení přímo z centrály, která obsahuje tří nebo pětiampérový booster není tedy z výše popsaných důvodů optimální. I když centrály mají svoji zabudovanou nadprodovou ochranu, je zkratový proud obvykle podstatně vyšší než při použití malého boosteru SPAX, který se provozuje do odběru 2A. Rozdělení na více úseků přináší také snadnější lokalizaci zkratu a nerušený provoz na ostatních částech kolejiště, což je další výhodou uvedeného řešení.
V neposlední řadě se také omezí efekt tzv. měkkých zkratů, které nastávají když je rozsáhlejší kolejiště napájené z jednoho místa, pak při zkratu ve vzdáleném místě od přívodu napájení může být zkratový proud natolik malý, že booster (centrála) nevyhodnotí zkrat a tlačí do kolejiště svůj maximální proud. To je nebezpečné, protože nedojde k indikaci zkratu a vypnutí napájení do kolejí. I když zkratový proud není nijak vysoký (jen několik Ampérů), už i to může při déle trvajícím zkratu vést k nějakému poškození - obvykle vozidel, např. se poškodí sběrače proudu na kolech. Celá tato výše popsaná problematika tedy vede k rozdělení silového napájení do kolejí na úseky s odběrem do 2 Ampér.

Současně s drátovačkou rozdělenou na napájení velké stanice ze tří zdrojů děláme i větvení pro budoucí nasazení indikace obsazení jednotlivých staničních kolejí a úseků. Proto je to práce časově náročná a musí se přemýšlet dopředu, kde budou které elektronické obvody, jak jsou velké, kde budou mít připojovací svorky, atd. Je to vlastně projektování, které se však dost dobře nedá dělat předem v době návrhu kolejiště a kreslení kolejových plánů.

Kromě části elektro pokračujeme s kluky v kroužcích na detailním modelování a postupném dokončování krajiny na traťových modulech. Jde o dokončování zdiva (paprapety) na traťových modulech, zazelenění některých partií, pokládka kolejí vlečky, zaštěrkování, přípravu na stavbu propustků, atd. Dále jsme se se staršími žáky pustili do cvičných prací pro stavbu sypaných nástupišť, která použijeme ve stanicích Ledeč i Světlá.

A.T. 20.10.2013