+++Zatravnění kolejiště při použití travní foliáže

Zatravnění modelového kolejiště je jednou ze základních (železničně) modelářských dovedností. Jaké máme možností materiálů a postupů?

Postup nejméně náročný na vybavení modeláře je využití travní foliáže. Dříve se používaly travní koberce na papírovém podkladu (často jednobarevné), ale jejich použití dává horší výsledky než travní foliáž, proto je dnes již příliš nedoporučuji. I když to byl až do poloviny devadesátých let pro českého modeláře více-méně jediný způsob zatravnění.

Jak se tedy postupuje při zatravnění kolejiště (nebo různých dioramat) pomocí travní foliáže? Prvním důležitým krokem je výběr vhodných odstínů travní foliáže. Na našem trhu jsou k dostání foliáže od dvou českých výrobců (firma Model Scene nebo firma Polák). Obě tyto firmy nabízejí různé odstíny, ze kterých lze vybrat. Doporučuji před nákupem ověřit výběr v kamenném obchodu, protože barvy zobrazené v e-shopu na internetu nemusejí být přesné. Roli hraje také osvětlení. Jinak vypadá foliáž při umělém osvětlení, jinak zase při slunečním světle. Je dobré zakoupit travní foliáž v několika různých odstínech tak, aby k sobě ladily a daly se vzájemně kombinovat (skládat). Travní foliáž se prodává v rozměrech přibližně A4. Na jeden metr čtvereční jich tedy budeme potřebovat cca 20 až 25 kusů (podle odpadu při trhání na kousky). Není to záležitost úplně levná, na druhou stranu na kolejišti není jen tráva, ale i koleje, silnice, skládkové plochy, budovy, skály, atd. Proto budeme potřebovat zatravnit zhruba jen 30 až 60% plochy kolejiště.

Doporučuji natrhat foliáž na kousky a jedině části foliáže přiléhající k rovnému okraji kolejiště zastřihnout ostrými nůžkami. Jinak se foliáž skládá nerovnými stranami, které vznikly natrháním, k sobě. Tímto způsobem dokážeme vystřídat jednotlivé odstíny foliáže, ale také položit foliáž na nerovný povrch bez vytvožení nežádoucích faldů.

Jednotlivé kousky travní foliáže musíme k sobě přitlačit, ale je pružná, takže drobné mezerky (1 až 2 mm) při pořádném přitlačení úplně zmizí. Nesmíme ale vytvořit faldy. Cílem je, aby spoje mezi jednotlivými kousky úplně zmizely. Doporučuji začátečníkům tento postup natrénovat na sucho, tj. bez lepidla. Vybíráme z natrhaných kousků ty, které k sobě nejlépe tvarově i odstínem pasují. Než začneme foliáž lepit na podklad, ještě něco k výběru a umístění odstínů. Kolem kolejí na náspu bývá tráva suchá, vespodu náspu nebo v mokrém příkopu bývá naopak zelenější. Brčálově zelená jednolitá plocha může být možná na fotbalovém hřišti, ale ne kolem trati. Vyhýbáme se sytým jarním odstínům, které na kolejišti nevypadají úplně nejlépe. Já osobně se vyhýbám odstínům jarním, vybírám odstíny pozdní léto, případně i trošku odstínů podzimních a časného léta. Také není marné pro oživení zatravnění vložit pár kousků z odstínů step jarní, step polosuchá, případně step kamenitá. Samozřejmě také vždy záleží na vkusu každého modeláře.

Když jsme natrénovali na sucho (tj. bez lepidla) skládání kousků travní foliáže k sobě tak, aby nebyly vidět mezery a aby nebyl příliš nápadný přechod mezi použitými odstíny, můžeme začít s lepením. K lepení používáme disperzní (vodou ředitelné) lepidlo, jako Dispercol nebo Duvilax, která máme vyzkoušená. Lepidlo Herkules nepoužíváme, protože se nám jeví jako příliš řídké (vodové) a ostatní disperzní lepidla vycházejí dráž.

Travní foliáž můžeme lepit přímo na podklad jako je pěnový polystyren, papír, dřevo, sádra. V dnešní době budem lepit nejčastěji asi na pěnový polystyren. Doporučuji natřít celou plochu podkladu lepidlem a nechat lepidlo dobře zaschnout. Mezitím si připravíme
natrhané kousky travní foliáže tak, aby alespoň nahrubo na sebe pasovaly a nalepíme první kus. Druhý kus lepíme těsně vedle něj tak, aby nebyl vidět podklad ve spoji obou kusů. Právě lepený kus důkladně přitiskneme k již přilepenému, přitáhneme jej třeba i pomocí pinzety, když se nám to nedaří udělat rukou. Pak teprve přitiskneme lepený kus na podklad, protože přilepený kus se špatně posouvá po podkladu. Takto pokračujeme a přikládáme další kusy travní foliáže. Příliš moc ji nepřitlačujeme k podkladu, jinak by mohlo lepidlo prorazit až na povrch travní foliáže.

Vady při zatravnění travní foliáží
Při lepení travní foliáže na podklad bychom se měli vyhnout především následujícím chybám:
1) mezera mezi nalepenými kusy foliáže - vzniká nedostatečným přitisknutím částí foliáže k sobě nebo nevhodným výběrem tvaru spojovaných stran.
Prevence: vhodný výběr tvarů spojovaných stran, dostatečné přitisknutí kusí foliáže k sobě.
Dodatečná náprava: obtížná - úzké a krátké mezery se dají zakrýt ručním natupováním vhodného odstínu "chlupů" tzv. statické trávy, viz dále

2) kusy travní foliáže nalepené přes sebe - vzniká nedostatečnou kontrolou při lepní foliáže.
Prevence: vhodný výběr tvarů spojovaných stran, dostatečné přitisknutí kusí foliáže k sobě. Nepřipustit překrytí kusů.
Dodatečná náprava: obtížná - někdy se dá přečnívající část odstřihnout tak, aby zůstal pěkný spoj. Většinou ale buď část překrytí zůstane neodstřižená nebo se naopak odstřihne příliš moc a vznikne mezera.

3) podklad travní foliáže vyčnívající ve spoji na povrch - podklad foliáže z netkané textilie se při trhání vytahá a přečnívá utržený kus foliáže.

Elektrostatické nanášení trávy
Druhý způsob zatravňování je elektrostatické nanášení trávy, kterému se též říká flokování. K tomu ovšem potřebujeme zvláštní vybavení, viz dále. Flokování spočívá v nanášení drobných "chlupů" (neboli floků) tzv. statické trávy na podklad v elektrostatickém poli. Statická tráva (floky) se dá koupit v různých barvách i v různých délkách od 1 do 8 mm.

Elektrostatické pole je vytvářeno pomocí vn (vysokonapěťového) zdroje. Jeden vývod vn zdroje je připojen na nádobku se statickou travou, lépe řečeno na její kovové sítko, skrz které padá statická tráva na podklad. Doporučuje se sítkem mírně třepat. Druhý vývod vn zdroje je připojen na zatravňovanou plochu, která je pokryta disperzním lepidlem. Doporučuje se udělat lepidlem jen tečky (o průměru cca 2 až 3 mm) na které se chlupy statické trávy přilepí jako trsy. Postup se může několikrát zopakovat, barvu a délku chlupů statické trávy je možno v jednotlivých krocích měnit. Pro velikost H0 doporučuji délku chlupů 4 až 6 mm maximálně. Délka 2 mm je vhodná např. na nakrátko sečené trávníky.

Druhý způsob je flokování, což znamená nanášení drobných chloupků imitujících trávu pomocí elektrostatického pole. Musíme k tomu ale mít bezpečný zdroj vysokého napětí 10 až 20 kV (kilovoltů). Právě toto vysoké napětí vytvoří elektrostatické pole mezi jeho dvěma vývody.

Když si uvědomíme, že člověka může zabít již napětí 230V z rozvodné sítě, které máme doma v zásuvkách, tak nutně vyvstane otázka, jak je možné, že vysoké napětí flokovacích zdrojů které dosahuje desítky tisíc voltů, nám neublíží. Je tomu tak proto, že zabíjí proud nikoliv napětí. Jestliže tedy budeme mít zdroj vysokého napětí, který není schopen dodávat nebezpečný proud, tak to je přesně to co potřebujeme. Vzhledem k tomu, že zdroje vysokého napětí pro elektrostatické zatravnění