***Světelná návěstidla ČSD a ČD a jejich návěsti

Těm, kdo se v této problematice dosud zcela neorientují, doporučuji nejprve nastudovat kapitolu "Návěsti a návěstidla ČSD a ČD - základní pojmy", a zejména pak pojmy:
- hlavní návěstidlo,
- zábrzdná vzdálenost,
- předvěst,
- seřaďovací návěstidlo.

Vznik a zavádění světelných návěstidel u ČSD
Jak víme z předchozího textu, mechanická návěstidla měla také tzv. noční znaky, což byly vlastně první světelné návěsti (viz předchozí článek Mechanická návěstidla a jejich návěsti). Od nich byl již jen krok ke skutečným světelným návěstidlům.

Chcete-li číst dále, klikněte myší na nadpis tohoto článku...

První světelná návěstidla se na ČSD zaváděla již koncem dvacátých let 20. století. V roce 1926 byl vydán návěstní předpis zavádějící světelná návěstidla. Potom v roce 1928 instalovala firma AEG první světelná návěstidla u ČSD, od roku 1930 vyráběla světelná návěstidla firma ČKD Praha, později Elektro Signal Praga, po druhé světové válce pak firma Elektrosignal Praha a ještě později firma AŽD (Automatizace železniční dopravy), která působí u nás dosud.

Předváleční světelná návěstidla měla i návěstní desky ve tvarech částečně odvozených od mechanických návěstidel: hlavní návěstidla měla tvar návěstní desky oválný, předvěsti obdélníkový,seřaďovací návěstidla měla desku obdélníkovou, na horním okraji s tvarem trojúhelníku špičkou vzhůru a na dolním okraji s tvarem trojúhelníku špičkou dolů.

Vývoj světelných návěstidel u nás
První hlavní světelná návěstidla u nás používala (až do druhé světové války) návěsti, které kopírovaly noční znaky mechanických návěstidel. Měla tedy světla těchto barev: červená pro stůj, bílá pro volno, zelená pro výstrahu, dvě bílé pro vjezd odbočkou, modrá pro posun zakázán, bílá pro posun povolen, atd. Jak již víme, za německé okupace se změnil význam některých barev:
- pro návěst volno - z bílé na zelenou
- pro návěst výstraha - ze zelené na žlutou

Tento změněný systém barev pak zůstal zachován od 2. světové války až dodnes. Po druhé světové válce jsme tedy měli několik stanic se světelnými návěstidly, které (až na výše uvedenou změnu významu barev za války) využívaly předválečný návěstní systém, kterému se říkalo směrová návěstní soustava. Směrová proto, že se signalizovaly jízdy odbočkou, případně druhou odbočkou, tedy směry jízdy.

Po válce se ve velkých počtech vyráběly nové parní, elektrické i motorové lokomotivy, které jezdily vyššími rychlostmi než bylo před válkou běžné. Zvyšovala se rychlost osobních i nákladních vlaků. Mimo to byly zkonstruovány nové štíhlé výhybky umožňující pojíždění vyššími rychlostmi do odbočky. Všechny tyto změny vyvolaly nutnost v návěstní soustavě zavést nové návěsti, respektive vytvořit novou návěstní soustavu. Toto období trvalo do roku 1960, kdy byl vydán nový návěstní předpis, který již popisoval novou rychlostní návěstní soustavu. Skutečné zavedení rychlostní návěstní soustavy nastalo ale až od roku 1962.

Spolu se vznikem nové návěstní soustavy převzaly ČSD nová světelná návěstidla ze Sovětského svazu, která se vyznačovala oválnými návěstními deskami. Tato nová světelná návěstidla (vzor SSSR) byla namontována například v Praze na Smíchově (kde jsou některá ještě dosud), dále především na hlavním tahu Praha - Ostrava - Košice, ale i v několika dalších stanicích. V roce 1965 již vyráběla firma AŽD velmi podobná návěstidla. Rozdíl byl zejména v tom, že oproti návěstidlům vzoru SSSR měla užší návěstní desku (místo 900 mm jen 600 mm), dále menší nově zkonstruovanou transformátorovou skříň na patě návěstidla.
Od roku 1970 pak firma AŽD vyráběla návěstidla vzoru AŽD70. Ta mají obdélníkovou návěstní desku sestavovanou z jednosvětlových modulů do potřebné velikosti podle počtu použitých návěstních světel.

Návěsti nové rychlostní návěstní soustavy
Všechna světelná návěstidla na ČSD po roce 1962 až dosud používají návěsti rychlostní soustavy nebo jejich podmnožinu. Rychlostní návěstní soustava se od roku 1962 změnila jen málo. V roce 1987 byla zavedena další pomalá rychlost 100km/h, po roce 2000 byla zavedena signalizace i jiných rychlostí. Další změny byly spíše drobné.

Principem rychlostní návěstní soustavy je to, že každé hlavní návěstidlo je současně i předvěstí pro další hlavní návěstidlo. Návěstidla jsou tedy funkčně svázaná. Pro vjezdová světelná návěstidla to platí téměř vždy bez výjimky. Ale již ne všechna odjezdová návěstidla musí mít předvěst pro následující oddílové návěstidlo na trati. Pak musí být před dalším hlavním návěstidlem (oddílovým, případně vjezdovým do další stanice) samostatně stojící předvěst. Ani oddílová návěstidla nemusí být spolu svázaná. Pak se v té části trati nejedná o rychlostní soustavu, i když se používají shodné návěsti se stejným významem.

Principem rychlostní návěstní soustavy je to, že na hlavních návěstidlech je možno signalizovat předvěst pro další hlavní návěstidla, a to nejen stůj, volno a výstrahu, ale i návěsti a předvěsti pro rychlosti 40, 60, 80 a 100 km/h.

V dolní části hlavního návěstidla může a nemusí být signalizována snížená (pomalá) rychlost nebo návěst stůj pro jízdu kolem návěstidla:
stůj - červená,
rychlost 40km/h - dolní žlutá (bez pruhů),
rychlost 60km/h - dolní žlutá a pod ní jeden žlutý pruh,
rychlost 80km/h - dolní žlutá a pod ní jeden zelený pruh,
rychlost 100km/h - dolní žlutá a pod ní dva zelené pruhy,

Přitom v horní části návěstidla je vždy signalizována některá z následujících předvěstí pro jízdu kolem příštího hlavního návěstidla:
očekávejte rychlost 40 km/h - pomalu blikající horní žlutá,
očekávejte rychlost 60 km/h - rychle blikající horní žlutá,
očekávejte rychlost 80 km/h - pomalu blikající zelená,
očekávejte rychlost 100 km/h - rychle blikající zelená,
volno - zelená

Všimněme si, že pomalé rychlosti mají návěst vždy s dolní žlutou (případně doplněnou žlutým nebo zelenými pruhy). Zato předvěst pro pomalé rychlosti je vyřešena elegantně pomocí pomalu nebo rychle blikající žluté nebo zelené. Trvale svítící žlutá pak je výstraha. Z toho plyne, že veškeré předvěsti je možno signalizovat pomocí horní žluté a zelené. Návěsti a předvěsti pro rychlosti vyšší než 100 km/h (nově zavedené po roce 2000) jsou popsány dále na konci tohoto textu.

Uvědomme si, že zelená se může vyskytovat ve dvou případech. Původně zelená (jako noční znak mechanických hlavních návěstidel) znamenala volno, které platilo až k samostatně stojící předvěsti. V druhém případě byla zelená znakem předvěsti. Tak to může být dodnes i na světelných návěstidlech se samostatně stojícími předvěstmi na vedlejších tratích. Teprve se zavedením rychlostní návěstní soustavy na světelných návěstidlech jsou návěstidla na sobě závislá po celých dlouhých úsecích tratí s autoblokem. V takovém případě jsou předvěsti součástí hlavních návěstidel a zelená znamená předvěst pro další hlavní návěstidlo. Poznáme to podle toho, že hlavní návěstidla mají i horní žlutou.

V souboru č. 1 připojeném pod tímto textem najdete přehled všech návěstí rychlostní soustavy.

Je potřeba si uvědomit, že návěsti a předvěsti je možné kombinovat, takže celkový počet návěstí výše popsané rychlostní návěstní soustavy je 31. Z tohoto počtu se nejčastěji využívá jen malá část těchto návěstí. Velká část stanic má totiž do dnešního dne výhybky konstruované pro pojíždění do odbočky rychlostí jen 40 km/h. Proto je velmi často využívaná podmnožina návěstí omezena využitím jen jedné pomalé rychlosti 40 km/h.

V souboru č. 2 připojeném pod tímto textem najdete přehled podmnožiny všech 7 návěstí při jedné pomalé rychlosti 40 km/h, tak jak je to dosud na drtivé většině vedlejších tratí a dokonce i na některých tratích hlavních mimo rekonstruované koridory (dříve se říkalo koridorům hlavní tahy).

Změny po roce 2000
S ohledem na to, že modeláři většinou modelují předchozí železniční epochy (viz norma NEM805 v přechozím článku), uvedu zde změny, ke kterým došlo po roce 2000, jen několika poznámkami.
V roce 2002 byla zřízena návěst pro pomalou rychlost přes výhybky 50 km/h. Předvěstí se již zavedenou návěstí očekávejte 40 km/h, návěstí se dolní žlutou a pod návěstní deskou je indikátor a na něm je desetina rychlosti (v tomto případě 5).
V roce 2008 bylo prolomeno pravidlo, že světelná návěstidla omezovala rychlost jen v okruhu přilehlých výhybek. Od tohoto roku platí návěsti omezující rychlost vlaku i mimo stanice.
Po roce 2000 se na rekonstruovaných tratích zvýšila rychlost na 160 km/h. Do rychlostní návěstní soustavy se tedy v roce 2008 doplnily další návěsti pro rychlosti vyšší než 100 km/h. Ty se návěstí pomocí indikátorů, nově se jim říká proměnné ukazatele rychlosti (PUR).
Předvěsti rychlostí vyšších než 100 km/h se návěstí rychle blikající zelenou a kromě toho mají PUR nad návěstními svítilnami se dvěma žlutými číslicemi, které znamenají desetinu předvěstěné rychlosti.
Návěsti rychlostí vyšších než 100 km/h se dávají dolní žlutou a kromě toho mají PUR pod návěstními svítilnami se dvěma bílými číslicemi, které znamenají desetinu předvěstěné rychlosti. Tímto způsobem se dají návěstit i rychlosti pod 100 km/h, tedy 90 km/h, 70 km/h a 50 km/h. Pro předvěsti pro tyto rychlosti se využívají již zavedené předvěsti pro rychlosti 100 km/h, 80 km/h a 60 km/h.

Přivolávací návěst
Porucha hlavního návěstidla (zejména vjezdového) představovala pro železnici vždy problém. Znamenalo to totiž vyslat pracovníka železnice s písemným rozkazem nebo s ruční přivolávací návěstí až ke vjezdovému návěstidlu. To při minimální vzdálenosti vjezdového návěstidla od dopravní kanceláře zhruba 500 metrů (a někdy třeba přes kilometr) a při frekvenci několika desítek vlaků za hodinu znamenalo pro řízení stanice obrovskou zátěž. Již v roce 1944 byla u mechanických vjezdových návěstidel zavedena tzv. náhradní návěst volno, později přejmenovaná na přivolávací návěst. Fungovala tak, že na mechanické vjezdové návěstidlo byla pod jeho ramena namontována trojice bílých světel (v rovnoramenném trojúhelníku postaveném na základnu), která při signalizaci přivolávací návěsti svítila trvalým světlem. Předpis D1 zavádí v roce 1954 přivolávací návěst i na světelná návěstidla jako jedno bílé světlo svítící při signalizaci přivolávací návěsti trvalým svitem umístěné samostatně pod skupinou světel návěstidla, případně i pod rameny mechanického návěstidla. Konečně návěstním předpisem z roku 1960 bylo zavedeno, že přivolávací návěst je vydávána přerušovaným bílým světlem (což platí dodnes). Přivolávací návěst se tak jednoznačně odlišuje od návěsti posun povolen (viz dále).
To umožnilo zabudování bílého světla na návěstní desku mezi světla světelného návěstidla. Pořadí světel na světelném návěstidle je tedy odshora dolů:
- horní žlutá
- zelená
- červená
- bílá
- dolní žlutá,
kde nemusí být použity všechny zde uvedené barvy.

Přivolávací návěst byla původně zřízena především pro případ poruchy vjezdových návěstidel, ale postupně se její nasazení rozšířilo i na ostatní hlavní návěstidla, zejména odjezdová, oddílová a cestová. Pomocí přivolávacích návěstidel je možno uskutečnit vjezd na obsazenou kolej apod. Na přivolávací návěst musí jet strojvedoucí nejvíce rychlostí 30 km/h, maximálně však tak rychle, aby stihnul bezpečně zastavit před překážkou.

Návěsti pro posun
Světelná seřaďovací návěstidla vznikla z potřeby řídit posun ve stanicích. Světelná seřaďovací návěstidla mají stejné znaky jako jsou noční znaky mechanických seřaďovacích návěstidel. Návěsti pro samostatné seřaďovací návěstidla tedy jsou:
- bílá - posun povolen
- modrá - posun zakázán

Se zaváděním odjezdových návěstidel pro každou kolej vznikla i potřeba seřaďovacích návěstidel pro každou kolej. Aby se předešlo hromadění návěstidel a nepřehlednému lesu návěstidel ve stanicích, sloučila se odjezdová návěstidla s návěstidly seřaďovacími. To znamená, že sloučené návěstidlo platí pro vlaky i pro posun. Na sloučeném návěstidle jsou tyto návěsti pro posun:
- červená - posun zakázán
- bílá - posun povolen nebo
- červená a bílá - posun povolen

Kromě toho sloučené návěstidlo samozřejmě může signalizovat i návěsti pro jízdu vlaků, a to včetně přivolávací návěsti kmitavou bílou, viz výše, a nehrozí záměna s návěstí pro posun.

V souboru č. 3 připojeném pod tímto článkem najdete přehled návěstí pro posun.

.

Barvy stožárů jednotlivých druhů návěstidel
U všech návěstidel jsou dále uvedené barvy jen na přední straně stožáru obrácené vůči přijíždějícímu vlaku (případně posunujícímu dílu) jehož jízdu řídí. Stožáry návěstidel tedy mají tyto barvy:

- hlavní návěstidla, která řídí jen jízdu vlaků (vjezdová, odjezdová, cestová, oddílová) - červené a bílé pruhy z přední strany stožáru stejné šířky (přibližně 50 cm)

- hlavní návěstidla, která řídí jízdu vlaků a posunu (zejména odjezdová) - červené a bílé pruhy z přední strany stožáru, bílé pruhy mají poloviční šířku než pruhy červené

- hlavní návěstidla autobloku - stožár je bílý

- samostatně stojící předvěsti - stožár má šedou barvu

- seřaďovací návěstidla - modré a bílé pruhy stejné šířky

© Aleš Trdý, 19.10.2019

Příloha 1 - Přehled všech návěstí rychlostní návěstní soustavy

Příloha 2 - Nejužívanější návěstí rychlostní návěstní soustavy

Příloha 3 - Návěsti pro posun