***Přehled lokomotiv ČSD 1918 až 1988 - označení a přezdívky

Každý železniční modelář, který to myslí se svým koníčkem alespoň trochu vážně, by měl dobře znát vozidla našich drah. Abychom vám trochu pomohli alespoň trochu se orientovat v poměrně velkém počtu lokomotivních řad a motorových vozů, které kdy u nás jezdily nebo dosud jezdí, udělali jsme pro vás následující přehled důležitých lokomotivních řad.

Přehledová tabulka připojená k tomuto článku obsahuje označení a přezdívky lokomotiv a motorových vozů z období modelových epoch III až IVa a také několika starších lokomotiv, které významně poznamenaly další vývoj.

Parní lokomotivy:
310.0 - Kafemlejnek - malá tendrovka, první u nás vyrobená lokomotiva (ČKD 1900)
354.1 - Všudybylka - typická tendrovka našich lokálek (ČKD a Škoda 1920-36)
354.7 - Sedma - běžná lokomotiva našich vedlejších tratí, a lokálek
375.0 - Hrboun (slavná velká čtyřválcová rychlíková lokomotiva - návrh Karl Gölsdorf 1910)
387.0 - Mikádo - velmi zdařilá tříválcová rychlíkovka (Škoda, rok 1925) - dojezdily až v 70. létech
399.0 - Litevka - předválečná rychlíkovka (Škoda 1939 - původně pro Litvu)
422.0 - Bejček (typická tendrovka našich lokálek z počátku 20. století)
423.0 - Velký Bejček (typická tendrovka našich lokálek od 20. let 20. století)
433.0 - Skaličák - poválečná řada malých tendrovek, vycházející z úspěšné a oblíbené řady 423.0
434.0 - Čtyřkolák - slavná Golsdorfova konstrukce (1896), u nás dlouho používaná
434.2 - Dvojka - zdařilá rekonstrukce dílen ČSD lokomotiv řady 434.0 - dojezdily až v 70. létech
456.0 - Krasin - úspěšná meziválečná konstrukce spolehlivé tendrovky z ČKD
464.0 - Ušatá - úspěšná meziválečná konstrukce spolehlivé tendrovky z ČKD
475.0 - Bába s nůší - zdařilá meziválečná velká tendrovka (Škoda 1939)
475.1 - Šlechtična, Malý štokr - Velmi zdařilá poválečná univerzální lokomotiva (Škoda 1947)
477.0 - Papoušek - Velká moderní tendrovka (tříválec - ČKD 1955)
486.0 - Anton, Zelený anton - Velká předválečná univerzální loko (Škoda 1936) typická pro slovenské horské trati
498.0 - Albatros - Velká moderní rychlíkovka (tříválec Škoda 1947)
498.1 - Albatros - Velká moderní rychlíkovka (tříválec Škoda 1952) inovace řady 498.0
523.0 - Pětikolák - Stará Golsdorfova konstrukce pětikoláku (kolem 1910)
524.1 - Buštěhradka - osvědčená česká konstrukce pětinápravové tendrovky (ČKD, Škoda)
524.2 - Pětikolák, Dvojka - Zdařilá rekonstrukce dílen ČSD lokomotiv řady 523.0
534.0 - Blafoun, Kremák - Zdařilá česká meziválečná nákladní lokomotiva (Škoda, ČKD)
534.03 - Kremák - Zdařilá poválečná inovace lokomotivní řady 534.0
555.0 - Němka - Neměcká válečná nákladní lokomotiva (vyráběly téměř všechny lokomotivky v okupované Evropě)
- pojezd Němky byl velmi zdařilý z hlediska trakce, inspiroval i konstrukci pojezdu u naší poválečé řady 556.0
555.3 - Mazutka - Poválečná rekonstrukce řady 555.0 u ČSD na mazutové topení
556.0 - Štokr - Naše nejzdařilejší těžká nákladní lokomotiva, moderní kotel, mech. přikladač, osvědčený pojezd (Škoda 1952-58)

Motorové lokomotivy:
T334.0 - Rosnička - jedna z našich prvních motorových lokomotiv
T435.0 - Hektor - úspěšná posunovací lokomotiva, základ exportu lokomotiv ČKD
T444.0 - Karkulka, plešatá karkulka
T444.1 - Karkulka, jedničková karkulka
T458.1 - Velký Hektor (ČKD)
T466.0 - Pílštyk - nepříliš povedená loko s licenčním motorem (ČKD)
T466.2 - Kocour -zdařilá konstrukce z počátku 80. let (ČKD)
T478.1 - Bardotka, Zamračená - zdařilá univerzální lokomotiva (ČKD)
T478.2 - Bardotka, Zamaračená - totéž jako T478.1, ale bez parního topení (ČKD)
T478.3 - Brejlovec - zdařilá univerzální lokomotiva (ČKD)
T478.4 - Brejlovec - zdařilá univerzální lokomotiva - el. topení (ČKD)
T669.0 - Čmelák - spolehlivá loko pro těžký posun - exportně nejúspěšnější lokomotiva všech dob, vyrobeno přes 7000 ks (ČKD)
T679.1 - Sergej - traťová těžká nákladní lokomotiva typická pro naše trati 70. a 80. let (dovoz ze SSSR)

Motorové vozy:
M131.1 - Hurvínek - typický motoráček v poválečném období
M152.0 - Orchestrion - dodnes provozovaný malý motorový vůz, náhrada za M131.1
M240.0 - Singrovka - Vzhledově zdařilá konstrukce z počátku 60. let, méně již konstrukčně
M262.0 - ponorka - Zdařilá poválečná konstrukce velkého motorového vozu (1947)
M296.1 - Hydra - Vzhledově zdařilá konstrukce velkého motorového vozu z konce 60. let
M296.1 - Hydra - Vzhledově zdařilá konstrukce velkého motorového vozu z konce 60. let

Elektrické lokomotivy:
E422.0 - Bobinka - malá série lokomotiv pro dráhu Vyšší Brod - Lipno
E458.0 - Žehlička
E479.0 - Hrbatá, Velbloud
E499.0 - Bobina - naše nejtypičtější univerzální el. lokomotiva z 50. let
E499.1 - Bobina, druhá série Bobin z konce 50. let
E499.2 - Banán - série lokomotiv ze 70. let
E499.3 - Peršing - další generace lokomotiv z 80. let
E669.0,1 - šestikolák - těžké šestinápravové lokomotivy pro nákladní vlaky z přelomu 50. a 60. let
E669.2,3 - šestikolák - těžké šestinápravové lokomotivy pro nákladní vlaky z 60. let
S458.0 - Žehlička lokomotiva pro posun a lehkou traťovou sklužbu ze 70. let
S489.0 - Laminátka - naše první lokomotivy pro střídavou trakci z 60. let - velmi zdařilý design
S499.0 - Laminátka - naše první lokomotivy pro střídavou trakci z 60. let - velmi zdařilý design
S499.02,1 - plechovka - další typ střídavé lokomotivy, návrat výrobce k plechové skříni
ES499.0 - Eso, nulkové eso, krysa, gorila - naše první dvousystémová lokotova
ES499.1 - Princezna, eso, peršing
ES499.2 - Bastard - malá série dvousystémových lokomotiv pro provoz mezi ČR a Německem

Elektrické motorové vozy:
EM475.0,1,3 - pantograf, žabí tlama, lochneska (el. motorová jednotka pro příměstskou dopravu) - výroba 1960-1973
EM488.0 - pantograf (univerzální el. motorová jednotka) - výroba 1971-78
SM488.0 - pantograf (univerzální el. mot. jednotka pro střídavou trakci) - výroba 1966-71

Několik poznámek na závěr
Výše uvedený přehled uvádí trakční vozidla zejména z období existence československých drah (ČSD). Jak známo, ČSD vznikly spolu se vznikem Československa po konci první světové válce v roce 1918 a převzaly lokomotivní park Rakouska (spíše tedy jeho torzo poznamenané první světovou válkou a poválečným dělením). I když je vznik ČSD pro náš přehled jasným časovým mezníkem, museli jsme zmínit i několik významných lokomotivních řad ještě z dob Rakouska-Uherska (např. 310.0, 375.0, 422.0, 434.0, apod.), které ČSD zdědily při svém vzniku. Na druhou stranu jsme museli vynechat méně významné lokomotivní řady, konstruované již za Československa, které nebyly pro ČSD tolik typické nebo významné. Náš přehled končí s koncem ČSD v roce 1993, resp. vlastně už rokem 1988 s koncem Kryšpínova systému označování trakčních vozidel a kdy došlo přeznačení lokomotivních řad na číselnou kombinaci, používanou dodnes. Přehled trakčních vozidel s novým značením od roku 1988, resp. vozidel ČD přineseme v některém z dalších článků.

Něco o přezdívkách lokomotiv
V době provozu parních lokomotiv byla péče o stroje a jejich pravidelná údržba nesrovnatelně časově náročnější než dnes. Když jel vlak po trati, pak v každé větší stanici vyběhl pomocník, často i strojvedoucí a kontrolovali mazání ložisek pohyblivého tyčoví, která byla leckdy náchylná k přehřívání a další věci. A i jinak o svoji mašinku všemožně pečovali. Provozní ošetření v depu každodenně zahrnovalo vyčištění dýmnice a popelníku, doplnění uhlí a vody. Voda se ovšem musela doplňovat i během cesty. A tím péče o lokomotivy zdaleka nekončila. Proto není divu, že měli ke svým lokomotivám osobní vztah a dávali jim různé názvy a přezdívky. Některé byly vznešené (šlechtična, albatros a pod.), jiné alespoň trochu uznalé (bejček, krasin...) a jiné spíše legrační až posměšné (nohatá, hrboun, ušatá, bába s nůší, papoušek, apod.), téměř vždy ale byly trefné. Tento zvyk pojmenovávat lokomotivy přezdívkami pokračoval i později s nástupem moderních trakcí (bobina, karkulka, hektor, sergej, eso, banán, apod.) a trvá dodnes (např. rakev, ešus, porsche).