Dvě vycházky po zrušené trati z Vysočan do bývalého nádraží Praha Těšnov

Tato vycházka půjde po stopách zrušené trati Praha Vysočany - Praha Těšnov. Tato vdálenost by mohla být pro někoho dosti velká (s ohledem na čas, který strávíme u jednotlivých zbytků původní trati), proto doporučuji procházku rozdělit na dvě části (cca 2 x3 km). První část vycházky doporučuji od stanice metra Florenc (resp. od původního místa nádraží Praha Těšnov) až ke stanici metra Invalidovna, druhou část od Invalidovny (přes zbytky stanice Praha Libeň dolní nádraží) až ke stanici Praha Vysočany. Všechny názvy stanic jsou zde uváděny v současné nebo poslední platné podobě, pokud není výslovně uvedeno jinak.

Chcete-li číst celý článek, klikněte myší na nadpis článku.

Trocha historie popisované dráhy
Úvodem je třeba říci, že trať Praha Vysočany - Praha Těšnov byla dobudována v roce 1875 jako součást tratí veleké železniční společnosti ÖNWB (Österreichische Nordwestbahn neboli Rakouská severozápadní dráha), která byla jedním ze tří hlavních spojení Vídně a německých Drážďan. Trať vycházela z Vídně přes Znojmo, Okříšky, Jihlavu, Havlíčkův Brod (tehdy Německý Brod), Světlou (nad Sázavou), Čáslav, Kolín, kde přešla mostem na pravý břeh Labe, dále přes Velký Osek, Nymburk, Lysou nad Labem, Mělník, Ústí nad Labem a v Děčíně se připojovala na levobřežní trať (podle Labe) do Drážďan. Trati ÖNWB byly stavěny v létech 1869 až 1875. Společnost ÖNWB vystavěla a provozovala řadu dalších tratí ve východních Čechách, ale o ty nyní nejde. Snad bych měl říci ještě to, že ÖNWB byla dceřinou firmou SNDVB (Jihoseveroněmecké spojovací dráhy) u nás známé spíše pod jménem Pardubicko-Liberecká dráha.
Jak jsem již uvedl, cílem společnosti ÖNWB bylo především spojení Vídně a Drážďan, ale také bylo potřeba připojit Prahu jako zemské hlavní město Čech a reprezentovat se tam. Proto koncem své stavební činnosti vystavěla ÖNWB odbočku z Lysé nad Labem přes (Prahu) Vysočany, (Prahu) Libeň dolní do koncové stanice v Praze na Těšnově. Tehdy se ovšem koncové pražské nádraží Rakouské severozápadní dráhy jmenovalo Severozápadní nádraží, tedy dosti nesmyslně, protože leželo těsně za hradbami na východním okraji Prahy! Název byl volen podle Rakouské severozápadní dráhy. Za první republiky, kdy již byl Karlín součástí Prahy, bylo pojmenováno Praha Denisovo nádraží (podle francouzského slavisty a bohemisty, profesora na pařížské Sorboně Ernesta Denise), později bylo nádraží přejmenováno na Praha Těšnov. Ostatně ulice Těšnov je tam dodnes.
Nádraží Praha Těšnov fungovalo do roku 1972, potom muselo ustoupit výstavbě severojižní magistrály. Koleje byly v osobní části nádraží vytrhány, a severní část nádražní budovy byla zbourána ihned, zbylé části budovy potom až v roce 1985, podotknu že zbytečně.
Nádraží Těšnov si dobře pamatuji, působilo na mne trochu trochu směšně: obrovská výstavní reprezentativní budova a před ní všehovšudy tři koleje pro odbavování osobních vlaků. Je ale třeba si uvědomit, že velké nákladní nádraží bylo na Rohanském ostrově, kde byly jeho pozůstatky donedávna. Dnes ustoupily výstavbě nových kancelářských budov. Dále se trať stočila a z Rohanského ostrova překonala mostem vodu - vjezd do karlínského přístavu. Potom se trať přimknula ke dnešní Sokolovské ulici, kde po ní zůstalo nízké torzo železničního náspu, minula Invalidovnu, za níž se opět stočila směrem k vodě, minula továrnu Rustonka, která dnes již nestojí a pokračovala do malé stanice Praha Libeň dolní nádraží, která se rozprostírala mezi dnešními ulicemi Švábky a Zenklova. Z této malé stanice dnes zůstala pouze opěra mostu přes ulici Švábky a staniční budova, která se dnes rekonstruuje a můžeme se těšit na její předání veřejnosti. Přes Zenklovu ulici přecházela trať pomocí úrovňového přejezdu se závorami, kde křižovala tramvajovou trať. Dále vedla trať ulicí Na Žertvách a dále kolem usedlosti Kolčavka a připojovala se ke trati vedoucí do Vysočanského nádraží. Právě u Kolčavky zůstaly mostní opěry ocelového mostu přes říčku Rokytku a zbytky náspu železniční trati. Dále se již naše trať z Těšnova přimykala k turnovsko - kralupsko - pražské trati a ústila do stanice Praha - Vysočany. V současné době (2022) probíhá rekonstrukce tohoto pražského nádraží.

První část vycházky - od bývalého nádraží Těšnov přes bývalé nákladové nádraží na Rohanském ostrově po zaniklé trati až k metru Invalidovna.
Sraz před Muzeem hl. m. Prahy, metro Florenc
Konec vycházky u metra Invalidovna
DATUM A HODINU SRAZU NAJDETE NA NAŠÍ DOMOVSKÉ STRÁNCE www.kzm-praha4.cz

.
Druhá část vycházky - Od metra Invalidovna kolem areálu bývalé stanice Praha Libeň dolní nádraží, dále po stopách zaniklé trati ulicí Na Žertvách a dále až ke stanici Praha Vysočany.
Sraz u metra Palmovka - v ulici Na žertvách
Konec vycházky nádraží Praha Vysočany, resp. metro Vysočanská
DATUM A HODINU SRAZU NAJDETE NA NAŠÍ DOMOVSKÉ STRÁNCE www.kzm-praha4.cz

.
Literatura:
1 - Stanislav Musil, Kam se jezdívalo z nádraží Praha-Těšnov, 2019
2 - Kateřina Bečková, Zmizelá Praha - Nádraží a železniční tratě, 2009

Literatura 1 = Přiložené obrázky a fotografie z literatury 1,
Ostatní snímky = Fotorafie autora článku, 2020

© A.T. text vložen 11.10.2022, doplněny fotografií 14.11.2022