***Dopravny, stanice, a základní pojmy

Všichni asi víme, co je železniční stanice. Obecnější (nadřazený) pojem je ale dopravna. Co to je?
Dopravna - vysvětlení pojmu
Dopravna je místo na dráze, které slouží k řízení jízdy vlaků mezi dopravnami. Dopravny jsou buď s kolejovým rozvětvením nebo bez kolejového rozvětvení. Zastávky, nákladiště a kolejové spojky na širé trati (nejsou-li používány jako odbočky) se za dopravny nepovažují.

Druhy dopraven:
- s kolejovým rozvětvením: železniční stanice, výhybny, odbočky,
- bez kolejového rozvětvení: např. hlásky, hradla, oddílová návěstidla automatického hradla a oddílová návěstidla automatického bloku.

Železniční stanice (dále jen „stanice“) je dopravna s kolejovým rozvětvením umožňujícím křižování a předjíždění vlaků a se stanoveným rozsahem poskytovaných přepravních služeb. (Ve stanicích některé vlaky zastavují, lidé vystupují a nastupují, nakládá nebo vykládá se náklad, provádí se posun. Jiné vlaky ve stanici začínají nebo končí.)

Výhybna je dopravna s kolejovým rozvětvením umožňujícím (pouze) křižování a předjíždění vlaků.

Odbočka je dopravna s kolejovým rozvětvením na širé trati umožňující přechod vlaků z jedné trati na druhou.

Hradlo je dopravna na širé trati bez kolejového rozvětvení s poloautomatickým traťovým zabezpečovacím zařízením.

Hláska je dopravna na širé trati bez kolejového rozvětvení a bez závislostí traťového zabezpečovacího zařízení.

Oddílové návěstidlo automatického bloku nebo automatického hradla je neobsazená dopravna na širé trati bez kolejového rozvětvení, zapojená do traťového zabezpečovacího zařízení se samočinnou činností, závislou na obsazení a uvolnění traťového oddílu.

Části stanice.
Stanice (i výhybny a odbočky) jsou ohraničeny vjezdovými návěstidly (případně lichoběžníkovými tabulkami). Mezi vjezdovým návěstidlem a první výhybkou ve stanici je část koleje nazývaná záhlaví. Kolej na záhlaví stanice se používá pro jízdu vlaků a kromě toho také jako výtažná kolej pro účely posunu, pokud pro tyto účely není zřízena zvláštní kusá kolej (výtažná manipulační kolej). Část stanice s výhybkami a kolejovým rozvětvením je zhlaví. Mezi dvěma zhlavími stanice jsou staniční koleje. U některých staničních kolejí mohou být nástupiště, u jiných skladiště, rampy, nebo volné skládkové plochy, na některých kolejích se odstavují vozy, které zrovna není potřeba, atd.

V tomto článku jsme zmínili některá návěstidla. Vjezdové návěstidlo povoluje nebo zakazuje vjezd do stanice. Před některými malými stanicemi, které nejsou obsazeny výpravčím, je místo vjezdového návěstidla lichoběžníková tabulka, která plní stejné funkce jako vjezdové návěstidlo. Oddílové návěstidlo povoluje nebo zakazuje vjezd do dalšího traťového oddílu. Více si o tom povíme v samostatném článku o návěstech a návěstidlech.

Druhy kolejí ve stanicích
Ve stanicích zásadně rozlišujeme koleje dopravní a manipulační.

Dopravní koleje jsou ty, na které mohou být přijmuty vlaky z trati nebo ze kterých mohou být vlaky vypraveny na trať. Na dopravních kolejích lze provádět i posun. Dopravní koleje bývají vybaveny odjezdovými návěstidly nebo může být ve stanici odjezdové návěstidlo skupinové pro více kolejí. Některé malé stanice nemají odjezdová návěstidla vůbec a vlaky vypravuje výpravčí. Pokud není stanice obsazena výpravčím, řídí provoz dálkově telefonicky dispečer podle předpisu D3. Více o tom v samostatné kapitole.

Manipulační koleje Manipulační koleje slouží pro posun. Jedná se například o koleje skladištní, odstavné, výtažné, objízdné, zauhlovací, apod. Na manipulační kolej nesmí být nesmí být přijmut z trati vlak ani z ní nesmí být vypraven vlak na trať.

Číslování kolejí ve stanicích i na tratích
Koleje byly a jsou ve stanicích bývalých ČSD i současných ČD číslovány následujícím způsobem:
- Ve stanicích na jednokolejných tratích je traťová kolej zaústěna přímo bez odbočení na výhybkách do hlavní staniční koleje. Ta je označena číslem 1. Pokud hledíme ve směru ke konci trati, vlevo od staniční koleje č. 1 jsou koleje liché (3, 5, 7, atd.), vpravo od ní jsou koleje sudé (2, 4, 6, atd.), např. stanice Ledeč nad Sázavou na lokálce Světlá nad Sázavou - Čerčany.

- U stanic na dvoukolejných tratích je číslování kolejí je provedeno stejným způsobem. Traťová kolej č. 1 zaústěna do staniční koleje č. 1 a traťová kolej č. 2 je zaústěna do staniční koleje č. 2, např. stanice Okrouhlice na trati Havlíčkův Brod - Kolín.

- U stanic, do kterých jsou zaústěny dvě nebo více tratí, je hlavní trať (nebo důležitější trať) zaústěna do hlavních staničních kolejí (viz výše). Ostatní tratě jsou zaústěny do jiných staničních kolejí, např. ve Světlé nad Sázavou odbočuje lokálka na Ledeč a Čerčany. Tato lokálka je zaústěna přímo do staniční koleje č. 7.

Začátek a konec trati
V odstavci o číslování kolejí jsme narazili na pojmy konec a začátek trati. O co jde? Začátek trati je většinou nějaké velké město nebo hlavní město, ze kterého se trať počínala stavět nebo město, ze kterého trať logicky vychází. České země byly v době výstavby železnic součástí Rakouska (od roku 1866 Rakouska-Uherska). Drtivá většina našich tratí byla vystavěna za Rakouska, tedy před první světovou válkou. Proto dodnes máme trati, které nevedou z Prahy, ale do Prahy a podobně. Ono to ničemu nevadí, ale podle směru tratí je provedeno i číslování kolejí ve stanicích.

Sudý a lichý směr
Jedeme-li po trati směrem ke konci trati, jedeme lichým směrem, jedeme-li směrem k začátku trati, jedeme sudým směrem.

Číslování vlaků
Podle směru se číslují vlaky v lichém směru lichými čísly, v sudém směru sudými čísly. U dálkových vlaků se může stát, že projíždějí nějaký úsek trati, který má směr obráceně než zbytek jejich trasy. Potom mají v tomto úseku trati oproti ostatním vlakům obrácené číslování (sudé-liché).

Číslování návěstidel ve stanici
Podle směru, pro který ukazují návěsti, se označují i návěstidla. V lichém směru mají odjezdová návěstidla označení "L", v sudém směru mají označení "S". Za písmenným označením je číslo koleje pro kterou platí (např. L1, L5, L8). Pokud je odjezdové návěstidlo skupinové, tj. platí-li pro více kolejí (např. koleje č. 2,4 a 6), je označení následující S2,4,6. Vjezdová návěstidla se označují podobným systémem. V lichém směru je návěstidlo označeno písmenem L (v sudém směru písmenem S). Pokud je trať dvoukolejná, jsou vjezdová návěstidla označena L1, L2 (případně S1, S2) s číslem odpovídajícím číslu traťové koleje. Více o návěstidlech najdete na tomto odkazu:

https://www.google.com/url?sa=i&url=https%3A%2F%2Fpubli.cz%2Fbooks%2F191...

Druhy a číslování výhybek ve stanicích
Výhybky jsou několika druhů: obyčejné, štíhlé, obloukové, křižovatkové a další.
Obyčejné výhybky jsou nejrozšířenější, jednu kolej mají přímou a druhá odbočuje pod nějakým úhlem (nejčastěji 6° případně 7°, výjimečně vyšším) od přímého směru. Úhlu odbočení ovšem odpovídá i maximální rychlost pojíždění odbočné větve výhybky. Obyčejné výhybky s úhlem odbočení 6° umožňují maximální rychlost 40km/h ve směru do odbočky.
Oboustranné výhybky jsou takové, které nemají žádnou kolej přímou a obě koleje odbočují od přímého směru, např. 5° a 2° u výhybek na matečné koleji.
Symetrické výhybky jsou takové oboustranné výhybky, které mají odbočný úhel obou kolejí stejný.
Štíhlé výhybky jsou vlastně obyčejné výhybky s malými úhly odbočení (například 4°, 3°, 2°, nebo ještě nižšími). Tyto výhybky se používají pro vyšší rychlosti jízdy do odbočky 60, 80, 100 km/h a vyššími. Je to ovšem za cenu velkého poloměru odbočení a velké délky štíhlých výhybek. Pochopitelně čím vyšší je maximální povolená rychlost ve směru do odbočky, tím větší musí být délka výhybky. Výhybky na vysokorychlosntích tratích jsou extrémně dlouhé.
Obloukové výhybky si můžeme představit jako obyčejné výhybky ohnuté do oblouku. Aby byla zachována maximální povolená rychlost do odbočné větve, musí být oba poloměry kolejí výhybky dostatečně velké, tedy musíme ohýbat štíhlou výhybku.
Křižovatkové výhybky jsou vlastně spojením křižovatky a čtyř výhybek. Toto výhybkové spojení je ovšem výrazně zkráceno, a tak šetří desítky metrů délky.
Číslování výhybek ve stanici je uděláno tak, že se výhybky číslují ve směru od začátku trati ke konci trati. První je tedy výhybka s nejnižší kilometrickou polohou na trati a za ní další s vyšší kilometráží. Kilometráž výhybky se určuje na metry (tedy například 23,285km). Jsou-li výhybky díky rozvětvení kolejí ve stanici ve stejné kilometrické poloze, jako první se očísluje výhybka vlevo (ve směru trati).