***Bezpečnost práce v KŽM

Tento článek pojednává o bezpečnosti práce v našich žákovských kroužcích železničních modelářů (dále též KŽM) a je současně osnovou školení BOZP, které povinně probíhá v každém našem kroužku, a to na začátku školního roku a v pololetí.

Všeobecná pravidla prevence úrazu, bezpečného provozu a hygieny

• Práci s nářadím smí žáci zahájit jedině po schválení vedoucím kroužku a jedině předem stanoveným postupem.
• Žáci si berou nářadí na povolenou práci sami a po skončení práce je opět uklidí na místo. Pokud musí jeden druhému podat nějaké nářadí, nedává je druhému žákovi do ruky, ale položí je před něj opatrně na pracovní stůl. Nářadím zásadně neházíme, nosíme je opatrně a stejně tak s ním i pracujeme.
• V pracovně KŽM ani uvnitř budov Hobby centra 4 nesmí žáci běhat, musejí chodit opatrně, dívat se kam šlapou, aby neuklouzli po podlaze (která by mohla být mokrá nebo zaprášená), nesmí strkat do svých kolegů, aby nedošlo k úrazu.
• V případě polití, zaprášení nebo jiného znečištění podlahy žáci okamžitě tuto závadu ohlásí vedoucímu kroužku, který zajistí úklid.
• Žáci nesmějí zapínat elektrické spotřebiče (ani elektrické nářadí) do sítě bez předchozího schválení vedoucím kroužku a bez jeho přítomnosti.
• Žáci nesmějí pracovat s elektrickým ručním nářadím, například s elektrickou vrtačkou, elektrickou okružní pilkou, na obráběcích strojích, např. na bruskách, hoblovkách a podobně. Žáci smějí pod dozorem vedoucího kroužku pracovat s elektrickou páječkou.
• Žáci nesmějí bez předchozího schválení vedoucím kroužku používat ředidla jako líh, benzín, nitroředidlo apod. Žáci přednostně používají lepidla a nátěrové hmoty ředitelné vodou.
• Žáci nesmějí do areálu Hobby centra 4 nosit jakékoliv zdroje ohně, ani rozdělávat otevřený oheň.
• V případě vážného úrazu přivolá vedoucí kroužku lékařskou pomoc. Pokud by toho vedoucí nebyl schopen, přivolají lékařskou pomoc sami žáci: záchranná služba - tel. 155
• Žáci nesmějí bez předchozího schválení vedoucím kroužku obsluhovat modelové kolejiště, přenášet modelová vozidla, modelové budovy ani jiné části kolejiště.
• Vedoucí kroužku může vyhlásit přestávku na jídlo.
• Žáci si před jídlem a po jídle musejí umýt ruce, stejně tak před provozem kolejiště nebo před čistou modelářskou prací.

Pokud chcete číst dál, klikněte na nadpis článku nebo na tlačítko pod článkem.

Rizika úrazu a příslušná prevence a první pomoc
Podle druhu jednotlivých úrazů dále popíšeme možné úrazy od nářadí, materiálu, chemikálií, a to včetně potřebné prevence.

Popíchání očí nebo kůže
Mechanické poranění oka může způsobit jakýkoliv špičatý předmět, například: nůž, nůžky, šroubovák, dláto, jehlový pilník, rýsovací jehla, důlčík, tenká dřevěná lať, ale i tužka, kružítko a podobně. Se všemi těmito nástroji a předměty musíme proto pracovat opatrně, nedržet je proti očím, podávat je kolegům tak, aby k úrazu nemohlo dojít (nejlépe je opatrně položit na stůl po ruce kolegovi, kterému je podáváme). Nedržet špičaté předměty svisle na stole (ani psací potřeby), aby se nestalo, že do nás někdo strčí a my si vypíchneme oko. Stejně tak postupujeme opatrně, abychom si ostré a špičaté předměty nevrazili do ruky nebo do jiné části těla. Proto si s nářadím ani s materiálem zásadně nehrajeme. Podobné zranění očí může nastat od letících střepin nebo třísek, viz dále.

Zranění od letících kovových nebo jiných střepin a třísek
Toto zranění se může přihodit při práci s kovem nebo se dřevem (což jsou činnosti, které provádíme občas i u nás v KŽM). Pokud mají nástroje otřepy (zejména kladiva, důlčíky, sekáče apod.), potom může při úderu kladivem otřep odletět a stát se střepinou. Letící střepina může zasáhnout oko, nebo jakoukoliv část těla. Tento úraz je nebezpečný. Zranění ani nemusí být zprvu cítit. Bolet to začne až za několik minut. Někdy zprvu ani neteče krev, ačkoliv střepina může být několik centimetrů pod kůží. Prevence proti takovému úrazu je jednoduchá. Nesmíme v dílnách používat nástroje s otřepy. Otřepy vznikají na nástrojích tak, že údery se materiál kladiv, sekáčů, důlčíků apod. nýtuje a postupně se přehrnuje přes okraj úderové plochy a postupně čím dál více praská. Takto vzniklé otřepy je potřeba čas od času obrousit na brusce. Tuto práci smí dělat jen vedoucí kroužku nebo odborná údržba.
Podobný úraz zejména očí by se mohl stát i od odletujících třísek kovu nebo dřeva při práci s dlátem, při sekání kovu sekáčem, při sekání do zdi, při vrtání na vrtačce a při broušení. Všechny tyto zde uvedené práce nesmí modeláři provádět vůbec, nebo starší žáci a zletilí členové KŽM jen po předchozím schválení vedoucím kroužku, jen na zvláštním místě, aby neohrozili druhé a jen vybaveni ochrannými pomůckami, zejména ochrannými brýlemi.

Další mechanická zranění
Jedná se zejména o řezné rány, tržné rány a poranění úderem (např. kladivem) a pod. Řezné rány může způsobit jakýkoliv ostrý předmět (nůž, nůžky, dláto, pilka, atd. ale i ostrá hrana materiálu (sklo, plech, včetně papíru!!!) a pod. Řezné rány mají rovné hladké okraje, po vymytí a desinfekci se dají stáhnout leukoplastí. Hluboké nebo rozsáhlé zranění musí ošetřit lékař (většinou sešít).

Tržné rány mají okraje roztřepené, připomínají roztržený papír. Mohou být způsobeny různými ostrými nebo špičatými předměty, které však ránu v kůži neřežou, ale trhají, např. šroubovák, dláto, vrták, pilka. Takovým způsobem si zraníme nejčastěji prsty, ale i jiné části těla. Tržné rány, zejména pokud jsou většího rozsahu musí ošetřit lékař.

Zranění úderem
Nejčastěji se jedná o zranění kladivem, palicí, a pod. Musíme si uvědomit, že kladivo je nástroj, který při dopadu může vyvinout velmi velkou sílu. Uvědomme si, že např. při zatloukání hřebíků zrychlujeme kladivo na dráze zhruba půl metru dlouhé, ale hřebík zarazíme zhruba jen o 5 mm, tedy na dráze zhruba 100 krát kratší. Z toho vyplývá, že i síla kladiva při dopadu na tvrdý předmět je zhruba 100 krát větší, než působila na kladivo při jeho zrychlování. Proto si kladivem můžeme přivodit poměrně nepříjemné zranění prstů ruky, případně i hlavy, apod. Nikdy kladivem nemíříme na hlavu, ani se s ním nerozpřahujeme proti hlavě své nebo svého kolegy.
Kladivo musí být pevně nasazené na topůrku, aby nemohlo při úderu nebo napřahování uletět. Předměty do kterých zatloukáme hřebíky musejí být pevně upnuté, nebo tak velké, aby se nemohly úderem posouvat, ani prohýbat. Pokud předmět při úderu pruží, nedaří se hřebík zatlouci, protože při úderu přemáháme pružnost materiálu a hřebík nezatloukáme. V takovém případě použijeme předmět těžší než kladivo a přiložíme jej z druhé strany za předmět, do něhož hřebík zatloukáme. Tím zabráníme pružení materiálu.
Při zranění úderem do ruky a pod. vždy vyhodnotíme, jak vážné zranění je. Při vážném pohmoždění nebo při zranění kostí vždy vyhledáme lékařskou pomoc. Stejně je potřeba postupovat po úderu do hlavy.

Popáleniny
Popáleniny mohou vzniknout od otevřeného ohně, od horkých předmětů nebo od proudu žhavého vzduchu (od horkovzdušné pistole). Otevřený oheň je v kroužku zakázáno používat, k popáleninám ale může dojít od elektrické transformátorové páječky se kterou starší žáci a zletilí smějí pracovat. Je zakázáno dotýkat se rukou horkého hrotu páječky. Výměnu hrotu (pájecí smyčky) smí provádět jedině vedoucí kroužku. Při pájení je potřeba opatrnosti, aby odkapávající pájka (rozuměj cín) nemohla poranit pokožku ruky nebo jinou část těla. Je přísně zakázáno pájet spoje zespoda nad hlavou (např. spoje pod kolejištěm). Horkovzdušnou pistoli (na smršťovací bužírky) smí používat jen vedoucí kroužku.
Popáleniny jsou obzvláště nebezpečné a nepříjemné úrazy. Při drobných popáleninách (např. prstů) zasažené místo přelepíme náplastí s gázovým polštářkem, nebo obvážeme obvazem, který příliš nestahujeme. Puchýře nepropichujeme. Při rozsáhlejších popáleninách je potřeba vždy vyhledat lékařskou pomoc.

Úraz elektrickým proudem
Kolejové obvody a obvody, u kterých není možné zabránit dotyku rukou, jsou napájené ze zdrojů pro hračky podle ČSN EN 61558. Všechny obvody jsou napájené bezpečným napětím do 24 voltů. Všechny elektrické spotřebiče používané v kroužku jsou pravidelně kontrolovány revizním technikem. Proto úraz elektrickým proudem v kroužku prakticky nepřichází v úvahu. Přesto zde uvedu několik preventicních a bezpečnostních instrukcí.

Žáci nesmějí sami zapínat ani obsluhovat elektrické spotřebiče. Žáci nesmějí pracovat s elektrickými stroji a nástroji s výjimkou elektrických páječek, viz odstavec výše popáleniny. Žáci mají přísně zakázáno strkat do otvorů zásuvek elektrického rozvodu jakékoliv předměty. Žáci mají zakázáno dotýkat se elektrických spotřebičů mokrýma rukama nebo při práci s vodou.

Při zjištění nebo podezření na úraz elektrickým proudem žáci okamžitě uvědomí vedoucího kroužku. První pomoc při úrazu elektrickým proudem:
1. Nejprve je potřeba dostat postiženého z dosahu elektrického proudu, nejlépe vypnutím elektrického zařízení, vytažením přívodu ze zásuvky a pod., v nejhorším případě pomocí izovaného předmětu odvalením postiženého z dosahu elektrického proudu. Postiženého se dotýkáme teprve, až se přesvědčíme o tom, že je z dosahu elektrického proudu.
2. Je-li postižený v bezvědomí, je třeba zkontrolovat pulz a dýchání
3. Nezjistíte-li puls, začněte s nepřímou masáží srdce i dýcháním z úst do úst.
4. Jestliže postižený pouze nedýchá, zahajte dýchání z úst do úst.
5. Je-li postižený v bezvědomí a dýchá, uložte ho do stabilizované polohy.
6. Co nejdříve přivolejte lékařskou pomoc, telefon 155

Zranění od chemických látek (zranění očí, poleptání kůže nebo sliznic, nadýchání škodlivin)
V kroužku používáme přednostně lepidla a nátěrové hmoty ředitelné vodou (disperzní lepidla, latexové a vodové barvy), protože neobsahují zdraví škodlivá ředidla. Přesto není možné všechno slepit nebo natřít těmito prostředky.

Lepení epoxydovými (dvousložkovými) lepidly, (kde jedna složka je žíravá) smí provádět jen vedoucí. Modelářské barvy (lihové nebo syntetické) je možno použít jedině se souhlasem vedoucího a jedině za intenzivního větrání. Po vymytí štětců lijeme použité ředidlo do uzavíratelné plechové sběrné nádoby, jejíž obsah likvidujeme ve sběrném dvoře jako nebezpečný odpad. V kroužcích používáme tato ředidla: techniký líh, technický benzín, syntetické ředidlo S6006, výjimečně pak nitroředidlo C6000, nebo též S6300.
Hadry od ředidla nedáváme do odpadu ale dáme je ven mimo pracovnu (na určené místo), aby se mohlo ředidlo odpařit. Teprve potom je můžeme vyhodit do běžného odpadu. Stejně tak nakládáme s hadry od lihu po čištění kolejí.

Nadýchání chemických látek (u nás především ředidel) předcházíme intenzivním větráním. Pokud k nadýchání již dojde je potřeba přemístit postiženého na čerstvý vzduch, zajistit mu klid, zabránit podchlazení.

Při použití ředidel se chráníme před potřísněním kůže nebo očí. Při potřísnění kůže omyjeme pokožku vlažnou vodou s mýdlem, případně namažeme ochranným krémem. Při zasažení očí je vypláchneme opakovaně vodou a vždy vyhledáme pomoc lékaře.

Zvláštní pozornost je potřeba věnovat použití tzv. vteřinových (kyanoakrylátových) lepidel.
Při slepení prstů nepospícháme s jejich rozlepováním. Prsty postupně povolí, případně pomůže trocha masti. Lepidlo z prstů nebo jiného místa pokožky postupně odrolíme, případně oloupeme. Při zasažení oka vyplachujeme oko vodou. Při slepení očních víček se pokusíme víčka otevřít a oko vypláchnout vlažnou vodou. V každém případě při zasažení očí vyhledáme pomoc lékaře.