Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...
11/2009 - Stavíme dál
Po zahájení školního roku a pravidelných schůzek s dětmi se tempo výstavby nového klubového kolejiště samozřejmě zpomalilo, a je to i díky tomu, že začínáme pomalu narážet na prostorové limity pracovny KŽM. To jsme samozřejmě věděli předem, ale skutečnost (tím myslím spoustu věcí, materiálu a nářadí, které se musí někam dávat) i tak předčila naše očekávání. Přesto ale musíme dělat dál, protože až se zprovozní první část nového kolejiště, bude již málo chuti do výroby dalších potřebných modulů kolejiště. Strategie je tedy poměrně jednoduchá, udělat pokud možno všechny rámy dílů nového kolejiště v hrubé stavbě, tj. všechny ty základní truhlářské práce a pak teprve začít pokládku kolejí a provoz nového kolejiště a jeho postupné zprovozňování. To je vlastně nutnost, stejně jako zachovat staré malé provizorní kolejiště v provozu do poslední chvíle dokud nám to okolnosti (zejména prostor) dovolí, aby měli členové KŽM na čem jezdit. Snadno se to vymyslí, trochu hůře dělá. Je to především onen dříve zmiňovaný boj o prostor.
Přesto ale stavba nových dílů kolejiště pokračuje. Děláme další rohový obloukový segment kolejiště. Jde to pomalu, protože je to nepravidelný osmiúhelník (ohnutý do oblouku), ale jde to. Dále se také podařilo spojit díly stanice Ledeč pomocí přesných pouzder a čepů. Toto spojení umožní snadné rozebírání a spojování této stanice. Už brzy budeme moci začít s pokládkou kolejí v této lokálkové stanici a následně i s jejím detailním modelováním. Musíme pracovat precizně, protože stavíme stanici už v definitivní podobě. S nějakým dodatečným předěláváním se nepočítá. Jde o model podle skutečnosti, na kterém si chceme dát záležet, a samozřejmě chceme i jeho perfektní funkčnost a spolehlivost. A k tomu samozřejmě patří i precizní stavba stabilní základové konstrukce. Přesné spojující čepy a futra jsme si nechali vyrobit z oceli u jiného modelářského klubu a nyní ověřujeme tuto přesnou technologii. Po svrtání dílů stanice vlepujeme futra čepů do dřevěných čel všech dílů epoxidem. Jde to pomalu, ale bude to držet navěky. Při této práci jde především o přesnost, takže nějaký spěch rozhodně není na místě. Dosažená přesnost je vyhovující, což později umožní spojovat díly kolejiště tak, že okraje modulů s přerušenými kolejemi na kraji se k sobě prostě jen opatrně přiloží, spojí se pomocí přesných ocelových čepů a tím se spojí i koleje sousedních modulů. A vlaky mohou jezdit. Potřebná přesnost celého tohoto mechanického spojení musí být kolem jedné desetiny mm, což je u dřevěné konstrukce přesnost skoro na hranici možností (kvůli pozdějšímu kroucení a pracování dřeva). Tato přesnost je však potřebná kvůli spolehlivému spojení budoucích kolejí, které budou položeny na těchto dílech kolejiště.
A.T. 3.12.2009
- Provoz kroužku: