Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

11-12/2017 - Práce v kroužcích - příprava vánočního setkání

V listopadu a v prosinci jsme se v kroužcích starších žáků věnovali na kolejišti ponejvíce domodelování jeho rozpracovaných částí, zatímco v kroužcích začátečníků především modelovému provozu. Klepněte na nadpis článku a čtěte dále...

Matouš Havel postupně elektrostaticky zatravnil oba oblouky trati Brod - Světlá. Vlastně téměř celá krajina na těchto traťových dílech je jeho prací, a to včetně zdiva, zaštěrkování a zatravnění. Občas mu s tím pomohl někdo z ostatních kluků. Máme tak už přes 4 metry hotové vymodelované dvoukolejné trati směrem od Světlé na Brod. Chybí dokončit ještě 2 metry rovných dílů a asi 80 cm vjezdového dílu do skryté stanice Brod. Přitom celá trať Brod - Světlá (tj. cca 7 metrů) je již sjízdná.

V lokomotivním depu dělal zaštěrkování Honza Kaštánek, občas s pomocí Matěje Šedivého, no a už má hotové celé zhlaví depa. Je to práce pomalá a navíc v předklonu, tedy dosti náročná na zádové svalstvo, viz přiložená fotografie. No ale kluci jsou to ještě mladí, takže je snad nepostihne "hexnšús". A naštěstí to dělá Hozna postupně (a s nutnými přestávkami) maximálně hodinu v jedné schůzce.

Na vjezdu do Světlé směrem od Ledče je zárubní zeď, ve které jsem již před časem udělal výklenek pro vjezdové návěstidlo, vyvrtal otvor a zalepil trubku pro montáž návěstidla. Kluci pak na tom pokračovali. Bohouš Daníček postupně dodělal chybějící detaily zdiva, betonové římsy nahoře na zdivu a také návaznost na skály směrem k Ledči, dále pak zatravnil prostor kolem říms a také příkop kolem trati v délce asi 150 centimetrů směrem ze Světlé k Ledči. Matěj Šedivý pak pomohl ve stejném prostoru se zaštěrkováním mezi novou travou a kolejí. Samotná kolej již zaštěrkovaná byla. Šlo také o to, trefit správný odstín štěrku.

Těch prací bylo samozřejmě více, např. zjištění vadných ovladačů pro opravy, ozvučení některých lokomotiv novým zvukem. U toho bych se trochu pozastavil. Musel jsem provést namapování tlačítek k ovládání lokomotiv tak, aby byly pokud možno u všech lokomotiv na stejných pozicích. Je zajímavé, že výrobce automobilů ještě nenapadlo umístit například pedály řízení v každém autě jinak. Ale výrobci modelových lokomotiv a jejich zvuků si s nějakou unifikací řízení hlavu nelámou. Oni se snaží na lokomotivu nacpat co nejvíce zvuků, takže za chvíli jim už snad nebude stačit ani 28 funkčních tlačítek k ovládání lokomotivy, které mají některé druhy ovladačů k dispozici. Nemluvě o tom, že některé zvuky jsou opravu pitomé, všelijaké zvonce, hlášení staničního rozhlasu a další hlouposti. Jak máme potom fungovat v kroužku železničních modelářů, kde máme asi 20 lokomotiv od různých výrobců, od různých dodavatelů zvuků, nemluvě ani o tom, že ne všechny dekodéry jsou od jednoho výrobce a ze stejné doby. Prostě zmatek. Přitom stačí zapínání světel (F0), různé zvuky píšťal (hezky po ruce F1 až F4). Pak následují věci které nejsou již tak nutné, možná zvuk spřáhla (F5), režim posunu (F6), nebo skřípění okolků v oblouku (F7). Na F8 dávám u všech lokomotiv, kde to jde, zapnutí a vypnutí zvuku pohonu, tj. start motoru, nebo zvuk kotle a parního stroje. Přitom zvuk kompresorů, brzd, pojišťovacího ventilu, a pod. stačí, když se spouštějí automaticky (a rozumným způsobem). A víc není podle mne potřeba.

Proto jsem přistoupil k tomu, že jsem oslovil našeho (rozuměj moravského) výrobce lokomotivních zvuků, které jsou docela realistické, a objednal u něj za své peníze realistické zvuky a zajel jsem k němu na sever Moravy, abych dostal, co potřebujeme. A potom jsem ještě sjednotil ovládání na 9 funkčních tlačítek (F0 až F8), která máme k dispozici na ovladačích FRED od FREMA. To ale nyní umím jen u lokomotivních dekodérů ZIMO. Naštěstí my máme většinou na lokomotivách právě dekodéry ZIMO.

Výhodou digitální železnice je to, že můžete ovládat na každé lokomotivě jízdu (i velmi pomalou jízdu), osvětlení i zvuky individuálně a vzájemně nezávisle (i na stojících lokomotivách), což je výborným pokrokem proti původnímu "analogu", ale pokud máte více různých lokomotiv a pokud to chcete mít opravdu v ruce a nebýt odkázání na svévoli výrobců (viz výše), tak se musíte prostě hodně učit a ovládání si upravit. Tímto jsem se zabýval postupně asi tři měsíce a chci v tom ještě pokračovat.

V prosinci, dne 16.12.2017 potom proběhlo tradiční předvánoční provozní setkání, na kterém si kluci myslím dobře zajezdili, všechno fungovalo, lokomotivy jezdily, zkratů (které vzniknou většinou vždy při "rozříznutí" výhybky lokomotivou) bylo poměrně málo, viz naše reportáž v oddílu "Akce - uskutečněné".

À propos zkraty... Bohužel se při nich projevuje nedostatečnost napájení jedním SPAXem ve Světlé, kde by byly potřeba celkem čtyři SPAXy (tři pro staniční koleje a jeden pro depo). Svou roli zde hrají i zvukové lokomotivy, protože startovací proud zvukových dekodérů je poměrně značný. A zejména když je těch lokomotiv hodně, jako v případě velkého ježdění, kdy na jednom boosteru SPAX byla celá stanice Světlá, lokomotivní depo i trať do brodu, takže celkem Takže jsme se rozhodli, že v roce 2018 uděláme pro naše kolejiště už konečně potřebný počet SPAXů, včetně jejich síťových napájecích zdrojů.

Tak to bylo namátkou něco z našich prací v listopadu a prosinci. Letos poprvé od roku 2007 jsem se od 20. prosince nevěnoval KŽM, ale své rodině a svým ostatním záležitostem. I když je pravda, že jsem přes vánoce doma zprovoznil frézku a vyfrézoval přípravek pro vrtání říms modelového zdiva. Ale o tom napíšu více až v lednové reportáži.

A.T. 1.1.2018 - revidováno