02/2018 - Naše práce v únoru

Ve druhém pololetí se v našem KŽM opět rozbíhá program cvičných prací - výroby dioramat. Chlapci začali tím, že si námět (trať se zárubním zdivem nebo skálou) načrtli do sešitu. Nyní probíhá kontrola a připomínkování náčrtů (viz první obrázek pod tímto textem) a postupně začíná výroba dioramat. O naše začátečníky je potřeba se starat, protože jednou budou také starší a schopnější, někteří z nich schopni i samostatné modelářské práce.

A co naši starší kluci? Bohouš Daníček se pustil do výroby silnic. Začal odléváním bloků dlážděné silnice ze sádry do silikonových forem. Držím mu palce. Když se dílo podaří, bude silnice dokončena na našem kolejišti ve stanici Ledeč. S Matějem Šedivým postupně připravujeme další verzi zabezpečovacího zařízení malé stanice, tentokrát programovatelnou verzi s mikroprocesorem ATMEL. Pro Matouše Havla připravuji další práci s modelováním krajiny, viz dále. A konečně Honza Kaštánek dělá s Michalem Záhorou pěkné náklady uhlí pro modelové vozy. To jsem tak namátkou vyjmenoval práci našich starších kluků (z nichž většina je již dospělých), kteří mohou samostatně pracovat na kolejišti.

Jedním z našich problémů je pomalá stavba budov ve stanicích. Máme hotovou vlastně jen jednu, a to staniční budovu v Ledči, které chybí už jen patina. Tuto budovu stavěl Tom Bartoň. Ten k nám ale letos nechodí (není z Prahy a je již na gymnáziu). Matouš Havel i Bohouš Daníček mají jiné, a také důležité práce. Nyní je však potřeba také z mé strany připravit další budovy pro výrobu a také zacvičit další lidi na výrobu budov. Zatím jsem nesehnal profesionálního výrobce laserovaných stavebnic z kartónu na budovu skladiště v Ledči, jako se mi to podařilo před časem se staniční budovou v Ledči. Proto jsem se jednoho únorového dne vydal do Ledče nad Sázavou skladiště nafotografovat. Jedná se o stavbu z období po druhé sv. válce, která nyní velice chátrá. Takže musím nafotit, co se dá. Bohužel přímo před skladištěm stojí trvale přívěsný vůz motorového vlaku, který zmizí jen asi na necelou hodinu vždycky ráno pro posílení dopravy do Světlé. Takže skladiště od kolejí mohu vyfotografovat až někdy na jaře nebo v létě, kdy už bude ráno dostatek světla a vyjet tam brzy ráno. Pár snímků pod tímto článkem dokumentuje mé únorové úsilí. Těch snímků mám samozřejmě podstatně více, to je jen na ukázku.

Protože Matouš Havel dokončil krajinu již na pěti traťových dílech od Světlé do Brodu, musel jsem mu připravit pokračování pro jeho práci. Nechal jsem nařezat pásy sololitu pro olepení boků jednotlivých dílů trati a stanice. Kromě toho jsem chtěl na jednom přímém traťovém dílu vymodelovat most nebo propustek, aby trať nebyla tak fádní. Po proměření spodku traťového dílu jsem usoudil, že se tam rozumně vejde jenom propustek. Proto jsem připravil materiál (laťovku) pro vlepení pod jeden přímý traťový díl zespodu, připasoval, navrtal díry pro kolíky a vlepil jsem jej tam. Pak jsem vyřezal seshora bočnice a povrchovou překližku. Nyní drží namáhání tohoto traťového dílu na ohyb jen vlepená laťovka zespodu a pás osmimilimetrové překližky pod kolejemi trati. Vypadá to, že to bude stačit. Dále jsme s Matoušem postupně přilepili sololitové pásy na boky oněch dvou traťových dílů a vyřezali je na horní straně do tvaru podle budoucí krajiny. Poslední snímky dokumentují tyto práce.

Další pokračování v březnu.

A.T. - 4.3.2018