Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

07-08/2024 - Co jsme dělali o letních prázdninách 2024

Koncem června jsem udělal soupis nejpotřebnějších prací, které potřebujeme co nejdříve udělat, viz Kronika / Školní rok 2024/2025. To mě při kontrole seznamu pochopitelně přivedlo k tomu, na co všechno jsem zapomněl a co je ještě důležitější. Proto jsem plán práce upravil a rozdělil na dílčí úkoly. V úvodu tohoto článku je nový plán prací na léto 2024, dále v článku je podrobný popis jejich realizace...
Pochopitelně se celé léto pereme s vysokými teplotami v pracovně kroužku, které dosahují bohužel 28 až 30°C. Občas to obtížně zvládám. Během několika dní v červenci se mi z toho neudělalo dobře a musel jsem zůstat doma. Přeci jen jsem už starší člověk, tak si musím dávat pozor. Přesto jsme za prázdniny stihli udělat řadu věcí. Na pracích se kromě mě podíleli Zdeněk Valter (návrhy plošných spojů do výroby), Filip Ondruška (osazování desek plošných spojů a odlaďování elektrických obvodů), Vojta Chalupa návrh, 3D tisk a stavba modelu mostu v Ratajích nad Sázavou, Honza Kaštánek (výroba nákladů), Matouš Havel (příprava pro modelování vodních ploch, modelování silnice).

Držte nám palce, ať toho za léto co nejvíce stihneme.

Chcete-li číst dále, klikněte myší na nadpis tohoto článku

Na článku se dosud pracuje...

UPRAVENÝ PŮVODNÍ PLÁN PRÁCE NA LETNÍ PRÁZDNINY 2024

  • Vybudování zvýšeného okraje dílů sst. Brod - ochrana proti pádu vozidel na podlahu - HOTOVO
  • Výroba zakulaceného rohu na vyčnívající části kolejiště Ledeč - kamenolom - HOTOVO
  • Zhotovení podpěry pravé strany části kolejiště kamenolom Ledeč - HOTOVO
  • Stavba nové otevřené skříňky pro rozdělané práce členů našich KŽM - HOTOVO
  • Zapojení a odladění obvodů předání řízení pro stavědla - HOTOVO
  • Odladění obvodů detekce obsazení koleje - HOTOVO
  • Návrh plošného spoje rozšiřovací desky obvodu detekce obsazení - HOTOVO
  • Návrh plošných spojů pro sběrnice "reléovky" - HOTOVO
  • Návrh plošných spojů pro budič sběrnice "reléovky" - HOTOVO
  • Návrh plošných spojů pro HW driver jednoduchých (např. seřaďovacích) návěstidel - HOTOVO
  • Zadání výroby plošných spojů (sběrnice, budiče sběrnice, HW driveru jednoduchých návěstidel,obvodu dvou samostatných kanálů detekce obsazení koleje, rozjišťovací deska, zdroj 9V pro led s měničem) - HOTOVO
  • Stavba dvou skříněk pro definitivní stavědla (ST1 a ST2) do Světlé - HOTOVO
  • Povrchová úprava skřínek stavědel do Světlé - Zatím stále ROZPRACOVÁNO
  • Montáž a zapojení stavědel č. 1 a 2 až po výstupní konektory
  • Výroba propojovacích kabelů pro připojení stavědel ke kolejišti
  • Definitivní vydrátování ovládání výhybek ze stavědla č. 1 pod kolejištěm
    s využitím "driverů želva" a diodových sčítacích členů
  • Definitivní vydrátování ovládání výhybek ze stavědla č. 2 pod kolejištěm
    s využitím "driverů želva" a diodových sčítacích členů

Jak vidíte, všechny tyto práce není reálné za prázdniny stihnout. Ale rád bych udělal alespoň co nejvíce z nich, co bude možné.

.
PRÁCE V KŽM REALIZOVANÉ O LETNÍCH PRÁZDNINÁCH 2024 - podrobný popis

  • Sst Brod - Vytvoření zvýšeného okraje ve stanici Brod jako ochrana proti pádu vozidel při provozu kolejiště
    To se ukázalo nutné po jarním provozním setkání, kdy nám jeden náš host ve stanici Brod nechtěně strhnul rukou mašinku na podlahu. Bohužel se jednalo o velmi vážné poškození modelu lokomotivy za 20.000 Kč (cena včetně dekodéru). Brod je skrytá stanice, kterou dvakrát ročně montujeme a stavíme do předsíně. Dosud jsme v této stanici používali zábrany dočasné (přitažené ke kolejišti svěrkami), které bohužel nepokrývaly dostatečně všechny části stanice. Proto jsem nyní vyrobil trvalé zábrany na vjezdovém dílu do skryté stanice Brod, kde bude vymodelován silniční nadjezd nad tratí, který oddělí vymodelovanou trať od nevymodelované skryté stanice. Kvůli krajině kolem mostu nadjezdu jsem musel ze stran této části kolejiště přidal latě (20x20mm) a teprve na ně krycí sololit, aby kolem mostu byl alespoň kousek krajiny. Šikmé části latí jsem musel nejprve odsekat dlátem, abych neucpal brusný papír na brusce smůlou ze dřeva, viz připojené obrázky. V přímých částech stanice přilepíme na okrajích latě 30x20 mm. Tato úprava stanice Brod byla nutná jako ochrana modelových vozidel za provozu stanice, tedy především v majetku KŽM, ale i soukromých osob, které je na tyto akce zapůjčují.
  • Výroba zakulaceného rohu na segmentu lomu u Ledče
    Tento bod jsem doplnil do programu kvůli bezpečnosti dětí při pohybu kolem vyčnívající hrany kolejiště a také kvůli přípravě pro modelářské dokončení této části kolejiště.
    Když jsem stavěl tento segment kolejiště pro lom u Ledče, bylo mi jasné, že kvůli šířce lomu bude jeden roh segmentu vyčnívat z kolejiště do prostoru, kde se chodí. Již to tak máme rok a naštěstí se zatím nestal žádný úraz nárazem do ostrého rohu tohoto segmentu kolejiště. Ale nerad bych pokoušel nadále štěstí. Nakonec jsem se rozhodl, že do vybrání vyčnívajícího rohu na segmentu lomu udělám zakulacený roh. Vybrání jsem dělal původně z úplně jiného důvodu, a totiž kvůli stojině regálu, která v tom místě bývala, ale praktická manipulace s touto částí kolejiště byla tak obtížná, že jsem nakonec tu střední stojinu regálu ještě vloni v létě raději úplně zrušil a vodorovné podpěry regálů vyztužil.
    Z několika starých zbytků dřeva jsem slepil těleso rohu, které pasuje přesně do výše popsaného vybrání. Zakulacení jsem nahrubo obrobil dlátem a později na kolmé brusce obrousil pokud možno přesně do kulata. K tomu účelu jsem si na dřevo nakreslil kružítkem čtvrtkružnice a podle nich brousil. Všechny části jsem sešrouboval vruty a skolíkoval pomocí dřevěných kolíků. Zakulacený roh nyní přesně zaplňuje vybrání v rohu. Nyní již nehrozí vážný úraz při nahodilém nárazu tělem do této části kolejiště.
  • Zhotovení podpěry pravé strany části kolejiště kamenolom Ledeč
    Jedná se o to, že část kamenolom Ledeč by svoji pravou částí visela ve vzduchu nebýt provizorního podepření, které ale nemohlo zůstat navěky. Proto jsem vyměřil a udělal definitivní podpěru, která je přilepená k části stanice Čáslav, která je pod kamenolomem. Také bylo potřeba zakrýt pěnový polystyren skalního masivu za strany stanice Čáslav nalepením sololitu na svislé zakončení části kolejiště "kamenolom v Ledči". Další napoví fotografie pod článkem včetně postupu práce na tomto úkolu.
  • Stavba nové otevřené skříňky na odkládání rozdělaných prací a materiálu
    Kromě výstavby kolejiště také musím pečovat o vybavení kroužků a to mne vede mimo jiné i k občasné výrobě nábytku na míru. Za tu dobu, co vedu kroužky železničních modelářů, jsem vyrobil všechen náš nábytek (kromě pracovních stolů a židlí). Myslel jsem si, že mé truhlářské období již končí, ale spolu s rozšířením naší pracovny v roce 2020 nastala opět stavba dalšího nábytku a také stavba rámů nových částí kolejiště. Také jsem zvýšil počet našich kroužků. Nyní máme v šesti kroužcích již místo celkem pro 52 členů. Mimochodem nyní v polovině srpna jsme již téměř obsazeni (na školní rok 24/25). Zvýšený počet členů KŽM mne ale nutí k výrobě další otevřené skříňky (police) na rozdělané žákovské práce, ale i na nějaký náš materiál, který by měl být při ruce. Objednal jsem tedy přířezy lamina a skříňku jsem do půlky srpna vyrobil. Šlo to těžce kvůli obtížné manipulaci se skříňkou díky velkým rozměrům a hmotnosti skříňky.
  • Zhotovení skříněk definitivních stavědel do stanice Světlá
    Již delší dobu máme hotové ovládací panely stavědel (pro ruční dálkové ovládání výhybek ve Světlé), a také desky plošných spojů k nim, ale neměli jsme na ně vyrobené skříňky. V srpnu jsem se konečně pustil do výroby skříněk na obě tato stavědla. Vyráběl jsem je podle vzoru stavědla pro lokomotivní depo, které úspěšně provozujeme již několik let. Tu skříňku na stavědlo depa jsem tehdy také vyrobil (elektricky ho pak zapojil tehdy Matěj Šedivý). Tedy kostra z laťovky, povrch z překližky, která přesahuje mírně přes ovládací panel a chrání tak jeho hrany.
    Proč vlastně potřebujeme stavědla pro ruční ovládání výhybek, když současně budujeme ovládání reléovkou (reléové zabezpečovací zařízení stanice, lépe řečeno programovatelný systémem ála reléovka)? Protože, než se reléovka vyrobí, než se zapojí všechny její hardwarové díly a než se celý systém naprogramuje a odladí, uběhne několik let. Nezapomínejme, že na tuto práci máme doslova jen pár lidí. Po celou tu dobu provozu kroužků ale potřebujeme spolehlivě ovládat všechny výhybky.
    A nejen to. I za plného provozu reléovky musí být možné předat ovládání výhybek obsluze stavědla. To bude nutné při řešení mimořádných provozních situací, ale i pro nácvik ovládání stanice v různých režimech.
    Při realizaci jsem narazil na problém s povrchovou úpravou skříněk stavědel. Použil jsem opět epoxydový jednosložkový průhledný lak (stejně jako při výrobě skříňku stavědla pro depo ve Světlé), ale on dobře nezasychá a dlouho lepí. Ještě horší bylo, když jsem ho přebrousil a zkusil natřít průhledným nitrolakem. Tu vrchní vrstvu jsem pak musel umýt nitroředidlem. Přitom postup byl stejný jako když jsem vyráběl již zmíněnou skříňku stavědla pro depo ve Světlé. Zřejmě byl již epoxydový lak již starý a nechtěl polymerovat. Zakoupil jsem tedy nový epoxydový lak. Po umytí ředidlem a přebroušení jemným smirkem již nelepil, tak jsem udělal druhou vrstvu nátěru opět epoxydovým lakem nově zakoupeným. Budeme muset počkat než se lak dokonale vytvrdí. V každém případě se podkladový epoxydový tmel i vrchní lak chovají trochu jinak než před deseti lety při natírání stavědla lokomotivního depa. Například jsou podstatně citlivější na (mastné) otisky prstů při broušení.
  • Odladění obvodu předání řízení do stavědel
    Výše zmiňovaná stavědla potřebují mít obvod, pomocí kterého si převezmou řízení z reléovky a zablokují ovládání z ní (a naopak). Tento obvod jsem navrhnul již před několika léty a Zdeněk Valter na něj navrhnul a nechal vyrobit plošný spoj. Před tím jsem samozřejmě odladil obvod "na prkýnku" ale nyní je potřeba osadit plošný spoj všemi součástkami včetně všech svorkovnic a konektorů a definitivně ho odladit (tj. ověřit, že na desce není žádná chyba). Jsem rád, že tuto práci převzal Filip Ondruška a že mi uvolnil ruce k jiným činnostem.
  • Zhotovení sčítacích členů pro ovládání výhybek
    Pro možnost ovládat výhybky ze dvou stran (ze stavědla a z reléovky) musí být pro povely vyrobeny jednoduché diodové sčítací členy. Začal jsem tím, že jsem odladil spínání ovládání přestavníků výhybek přes tranzistorové pole, diodu sčítacího členu a přes driver pro přestavníky výhybek. Šlo o to, jestli úbytek napětí na přidaných sčítacích diodách nezhorší ovládání přestavníků výhybek. Požadavek na sčítací obvody tedy opět vzešel ode mne, Zdeněk Valter navrhnul plošné spoje a nechal je vyrobit. Nyní Filip Ondruška osadil pár desek množstvím diod. Pro stanici Světlá s 35 výhybkami bude potřeba celkem cca 140 diod!
  • Práce na hardwaru reléovky
    Souběžně probíhají i práce na dokončení hardwaru reléovky. Z principu má řídicí systém reléovky pro devítikolejnou odbočnou stanici Světlá hodně vstupů a výstupů (neboli I/O). Celkem to dělá asi 650 I/O. Z toho zhruba polovina připadá na ovládací panel releovky (tj. pro ovládací tlačítka, signalizaci obsazení kolejí, signalizaci zvolené cesty pro vlak nebo pro posun, signalizaci stavu návěstidel, atd.). Se Zdeňkem nyní pracujeme na návrhu desky pro sběrnici multiplexu I/O, abychom ji mohli nainstalovat do ovládacího pultu i do kolejiště přímo k I/O deskám.
    Kvůli rozsáhlosti kolejiště jsem kdysi navrhnul a odzkoušel také budič sběrnice, který funguje jako zesilovač signálu a současně jako oddělovač sběrnice od desek řidicího systému. Budič je velmi jednoduchý, využívá tranzistorová pole ULN2804A (která současně fungují jako negace dat, což ale nevadí). Tenkrát jsem ten budič ve spěchu pájel rovnou na bastl-desku, když jsem oživoval multiplex poprvé u nás v kroužku. Pochopitelně teď po létech nikde nemůžu nalézt schéma. Takže jsem musel jít na tu provizorní zbastlenou desku a z ní znovu vymyslet schéma, předat ho Zdeňkovi, aby navrhnul plošný spoj. Naštěstí to nebylo nic tak moc složitého.
  • Odladění detekce obsazení kolejí
    Součástí systému reléovky jsou pochopitelně i obvody detekce obsazení kolejí, které měří proud v kolejích a poznají tak, zda je kolej obsazená nebo ne. Tyto obvody používají proudová trafa, aby se nenarušovaly kolejové obvody digitálního řízení lokomotiv (DCC). Obvody jsem navrhnul již dávno a na prkýnku odladil, tehdy ještě Štěpán Hušek (který se později odstěhoval z Prahy) navrhnul a nechal vyrobit plošný spoj. Jenže jsou na něm nehospodárné lineární stabilizátory řady 78... Když jsem chtěl nyní přidělat další desky plošných spojů, Zdeněk mi řekl, že u nás (v Česku) vyjdou desky podstatně dráž než nové desky z Číny. Proto se Zdeněk rozhodl navrhnout novou verzi této desky. Já jsem k tomu navrhnul nové schéma zdrojové části, kde jsem použil již hospodárnější měniče místo lineárních stabilizátorů. Nešlo mi ale primárně o úsporu elektrické energie, protože je v tomto případě celkem nepatrná (i když to samozřejmě také vítáme), ale především o možnost zjednodušit napájecí transformátory. Měniče totiž mají široký rozsah napájecích napětí, takže to snižuje počet potřebných napájecích napětí a tím i počet sekundárních vinutí transformátorů. Nyní je tedy potřeba znovu odladit obvody detekce a na základě toho také vyrobit novou "pokračovací" desku pro detekci (beze zdrojů napájení), jako rozšiřovací desku k detekcím. Celkový počet detekovaných kolejových obvodů bude totiž kolem 50 až 60, takže je zbytečné vybavovat každý obvod detekce napájením, když se může deska se zdrojem prostě jen rozšířit.
  • Zhotovení a instalace HW driverů pro ovládání výhybek
    V době, kdy jsme stavěli stanici Světlá, stál americký přestavník Tortoise slow motion (dále želva) 300 Kč a byl nejlevnějším přestavníkem na trhu, který měl dva přepínací kontakty zpětného hlášení a také snadnou montáž do kolejiště. Nyní už je situace jiná, protože se cena jedné "želvy" vyšplhala až na zhruba 900 Kč. Dnešní ceny jsou poněkud nižší, ale přesto stále drahé. Kromě toho také již nějakou dobu existují české přestavníky MP5 od firmy MTB (za 450 Kč) rovněž se dvěma přepínacími kontakty pro zpětné hlášení. My jsme ale v letech 2011 až 2012 přestavníky MP5 neměli a tak jsme vybavili
    stanici Světlá přestavníky želva a udělali provizorní ovládací pulty. Proto jsme museli vyřešit jejich ovládání z řídicího systému, resp. z výstupních desek multiplexu (zakončeného tranzistorovými poli spínajícími na společnou zem).
    Pro ovládání přestavníků "želva" jsem již před časem vyvinul hardwarový driver. Je to zařízení jednoduché konstrukce, kde se využívá můstkové zapojení pro přepólování motorku přestavníků želva a přitom se vstupy připojují na společnou zem, čož je potřeba pro ovládání ze systému SAIA, který řídí naši reléovku. První verzi HW driveru jsem navrhnul někdy v roce 2015, ale se Zdeňkem Valterem jsme udělali v roce 2022 novou podstatně menší verzi pro součástky SMD a pro napájení z měničů, kterou jsem tehdy hned odladil. Nyní je potřeba dokončit osazení všech těchto hardwarových driverů a nainstalovat je do kolejiště. Jedna deska driveru má rozměry 150 x 35 mm a může ovládat až 16 přestavníků výhybek typu želva.
  • Návrhy desek plošných spojů
    Celkem tedy bylo potřeba navrhnout desky plošných spojů pro tyto obvody: sběrnice reléovky, budič sběrnice, obvod dvou samostatných kanálů detekce obsazení koleje, HW driver jednoduchých návěstidel. Návrh desek vychází z mých schémat, která navrhnu odladím "na prkýnku" a předám Zdeňkovi, který navrhne plošný spoj a pošle k výrobě do Číny. Ještě že to ti Číňani umějí vyrobit v perfektní kvalitě a přitom levněji než čeští výrobci a to včetně dopravy přes půl zeměkoule.
    Výše vyjmenované obvody jsem již popsal, kromě posledního z nich. Jedná se o HW driver jednoduchých návěstidel, tedy jednoduchý obvod, pomocí kterého lze ovládat jednoduchá návěstidla (typicky seřaďovací), která mají pouze dvě světla a u kterých svítí buď jedno nebo druhé. Výhodou je, že můžete tato návěstidla ovládat pouze jedním logickým signálem a negace pro druhé světlo proběhne přímo v tomto obvodu. Tento obvod tedy šetří výstupy řídicího systému reléovky.
  • Kontrola a úpravy I/O desek multiplexu
    Pro reléovku jsem kdysi navrhnul a odladil multiplex včetně I/O desek. I/O desky mají 32 vstupů nebo výstupů. Nyní bude po létech potřeba všechny desky osadit integrovanými obvody CMOS (tj. nastrkat je do patic), případně udělat drobné opravy soklů pro IO, ale také vyměnit konektory pro vstup ze sběrnice, protože nový návrh sběrnice to vyžaduje (čímž nám odpadne polovina práce při pájení kabelů na konektory). Zdeněk sehnal krátké propojovací kabely i s konektory (pigtaily) v Číně. Tím půjde desku kdykoliv vyměnit vytažením konektoru sběrnice (a napájení).
  • Zhotovení skříněk na rezin pro 3D tisk
    Tento bod vlastně do tohoto seznamu nepatří, ale protože mě v červenci stál hodně času, tak jsem ho sem zařadil.
    Před časem jsem se rozhodl, že zkusím tisknout 3D. Začátkem roku 2023 jsem si pořídil 3D tiskárnu MK3 od Průši, (FFF tiskárna - tiskne z filamentu) a odnesl jsem ji do pracovny našeho KŽM. Protože mám po rozšíření naší pracovny na práci stále především ještě stavbu a úpravy rámů kolejiště, pokládku kolejí a elektroinstalaci kolejiště, nezbýval mi na 3D tisk čas...
    Ovšem Zdeněk Valter (vedoucí našeho kroužku pokročilých ve středu) se na 3D tisk s chutí vrhnul, protože měl doma nějakou nefunkční 3D tiskárnu a také neměl čas ji zprovozňovat. Já jsem mu tedy zapůjčil svoji tiskárnu domů a on začal tiknout různé užitečné věci (sokly návěstidel, sokl pro reflexní čidlo pro přepínání polarity mostu točny, a další). Zdeněk ovšem brzy odhalil limity této tiskárny a FFF tisku vůbec. Proto si již brzy za své peníze koupil tiskárnu rezinovou. S tím ovšem musel zakoupit i pračku výtisků a také řadu nádobek na rezin (takže v tom má malé jmění). Ty nádobky na rezin musejí mít kvůli tisku průhledné dno. A to dno se nesmí zespodu odřít, aby se 3D tisk dařil správně, protože se při něm zespodu skrz dno nádobky svítí ultrafialovým světlem, které modeluje výtisk. Škrábance na spodku nádoby by tedy rušily světlo při tisku detailů.
    Proto jsem Zdeňkovi vyrobil dvě skříňky na celkem 8 nádobek na rezin z překližky a latiček 10x10 mm tak, aby se nádobky na rezin nedotýkaly svým dnem dna skříňky nebo poliček. Byla to práce nimravá a strávil jsem na ní hodně času (protože jsem díly z překližky natáhnul epoxydem a pak přelakoval průhledným nitrolakem), ale rád jsem ji pro Zdeňka udělal, protože nás zásobuje zajímavými 3D výtisky podle našeho zadání (nemluvě i o jeho činnosti při návrzích plošných spojů pro naše různé obvody). Zdeněk je skvělý spolupracovník a kamarád. Veškerý materiál na obě skřínky jsme samozřejmě pořídili z našich soukromých peněz. Kdybych měl něco podobného dělat příště, zvolil bych jiný materiál, na kterém se nemusí dělat tak pracně povrchová úprava.
  • Návrh a výroba modelu mostu v Ratajích nad Sázavou
    Tento bod také do tohoto seznamu nepatří, není určen pro naše kroužky, ale pracujeme na něm s Vojtou Chalupou pro naši radost z tvorby a za naše peníze již delší dobu a občas i přes toto léto. Proto jsem ho sem zařadil.
    Je to taková moje radost. Model mostu v Ratajích nad Sázavou byl pro mne odjakživa výzvou. Asi před rokem, možná přede dvěma, jsme začali s Vojtou Chalupou uvažovat o realizaci tohoto mostu pomocí 3D tisku. Dříve se totiž takové stavby dělaly z leptů z mosazného plechu. Technologie 3D tisku je pro nás skvělá v tom, že Vojta může návrhy udělat sám a vytisknout je na své FDM tiskárně, případně některé detaily předat Zdeňkovi pro 3D tisk z rezinu. Samozřejmě bylo potřeba vyřešit konstrukční problém nosnosti mostu lepeného z mnoha dílů 3D výtisků. Proto jsme do nosníků pod koleje vložili kevlarový nosníček 3x1 mm a museli vyřešit roznesení sil na hlavní nosníky, které jsou v originále vyrobené ze svislých plechů a skrze které chceme zachovat průhled. To byl největší konstrukční problém, jehož řešení jsem popsal již v dřívějších záznamech kroniky. V průběhu Vojtovy práce na návrhu dílů mostu jsem sledoval postup prací, s Vojtou jsme konzultovali konstrukční řešení modelu tak, aby se co nejvíce podobal skutečnému mostu a aby přitom měl požadovanou nosnost (zhruba 2 až 3 kg). Nyní se mi Vojta ozval, že dokončil návrh všech dílů mostu a nyní již tiskne. Půjdu se k němu podívat, jak pokročil. Model ratajského mostu bude mít délku 85 cm! Takže to nebude pro dané zatížení jednoduchá stavba. Z kompletace vytištěných dílů mostu a kontroly obrysu vozidel mám první fotografie.
  • Moji spolupracovníci při letních pracích
    Jak jsem popsal výše, Zdeněk Valter zpracovává moje návrhy elektrických obvodů a dělá návrhy plošných spojů, dále Filip Ondruška osazuje desky plošných spojů a odlaďuje tyto elektrické obvody. Mezitím Vojta Chalupa pracoval doma na kompletaci modelu mostu v Ratajích, viz předchozí odstavec. Honza Kaštánek přes léto pokračoval ve výrobě nákladů na modelové vozy a také upravoval podvozky osobních vozů Bai od firmy Igra Model, které z výroby drhnou. Matouš Havel připravoval podklad pro modelování vodních ploch a začal modelovat definitivní povrch silnice u přejezdu na lokálce. Některé jejich práce těchto lidí zmíním v některém pokračování naší kroniky.

Přeji vám pěkné prázdniny. A vy nám, prosím, držte palce, ať toho co nejvíce stihneme.