Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

Zaústění Rakouské Severozápadní dráhy do Prahy

Předchozí článek popisuje vznik Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB), která byla kapitálově provázaná s Jiho-severo-německou spojovací dráhou (SNDB). Mluvíme zde o přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století. Nezaměňovat se Severozápadní dráhou ČSD, což bylo jedna ze čtyř správ zavedených u ČSD v roce 1963 (Severozápadní dráha, Jihozápadní dráha, Střední dráha, Východná dráha).

Vzhledem k tomu, kde bydlíme, se tento článek věnuje zaústění Rakouské severozápadní dráhy do Prahy a zejména dnes již zaniklým stanicím Praha - Těšnov, Praha - Libeň dolní nádraží. Když se podařilo společnosti Rakouské severozápadní dráhy postavit základní spojení Vídeň - Znojmo - Okříšky - Jihlava - Německý Brod - Kolín - Nymburk - Lysá nad Labem - Všetaty - Mělník - Ústí nad Labem Střekov - Děčín, bylo také potřeba kromě sítě doplňujících drah (do Mladé Boleslavi a Staré Paky) zajistit přímé spojení do Prahy po vlastní dráze, a nikoliv po konkurenční. To se uskutečnilo odbočkou s Lysé nad Labem přes Čelákovice, Horní Počernice, Vysočany, Libeň dolní nádraží, Karlín, Praha - Těšnov. Tehdejší název konečné osobní stanice (v provozu od roku 1875) byl ovšem Severozápadní nádraží (podle názvu celé dráhy), ačkoliv ležela na východním okraji tehdejší Prahy. Vysočany ani Karlín tehdy do Prahy totiž nepatřily, i když s ní souvisely. Za první republiky měla stanice název Denisovo nádraží, potom Praha-Těšnov až do konce provozu.

Díky knize "Kam se jezdívalo z nádraží Praha-Těšnov" od Stanislava Musila, vydané v roce 2019, máme k dispozici několik historických plánků a obrázků různých nádraží. Tuto knihu doporučuji každému zájemci o historii těšnovského nádraží i Rakouské severozápadní dráhy. I když, jak název knihy napovídá, je její obsah zaměřen ponejvíce na přímé vlakové spojení do různých míst a s tím spojenou poštovní přepravu, je v ní dost údajů o historii budov, nádraží i tratí, doplněných o řadu fotografií a plánů.

Na prvním plánu vidíme mapu celé Rakouské Severozápadní dráhy. Mimochodem, všimněme si Havlíčkova Brodu (dříve Německého Brodu), Světlé nad Sázavou a Čáslavi. To je část hlavní trati, kterou modelujeme, i když Brod a Čáslav jen jako Skryté stanice. Ale dosti o našem modelu a pojďme zpět k tématu.

Praha Těšnov - osobní nádraží
Toto nádraží bylo koncovým (hlavovým) nádražím trati Lysá nad Labem - Praha. Mělo velkou a reprezentativní budovu, důstojnou pro hlavní město Praha. I když před budovou bylu pohé tři koleje pro osobní vlaky.
Porovnejme nyní několik plánů území pražského Těšnova z uvedené knihy se současným výřezem plánu Prahy, viz připojené obrázky dole. Na plánu z roku 1880 je jasně vidět, že nádraží muselo přemostit kanál od Helmovských mýnů, ležící podél Klimenstské a Pobřežní ulice. Obě ulice mají dodnes stejná jména. Na plánu z roku 1948 vidíme Rohanský ostrov (na kterém je nákladní část nádraží) v i s železničním mostem přes karlínský přístav. A konečně na posledním městském plánu vidíme současný stav (mapy.cz 2020).

Dále následuje kolejový plán celého nádraží (rozuměj osobního i nákladního) někdy z roku 1880. Protože jde o plánek drážní, orientovaný podle pohledu z výpravní budovy, je celý plán je oproti normální zeměpisné mapě obrácen. Sever je tedy dole, západ je vpravo. Vlevo nahoře vidíme příhradový most přes vjezd do karlínského přístavu tvořeného ramenem Vltavy. První rozvětvení kolejí od mostu je pro nákladní nádraží. Nad jeho kolejemi jsou čtyři budovy skladišť. Pak se koleje sbíhají, protože musejí podjet pod Negrelliho viaduktem (ten byl součástí Severní státní dráhy z roku 1851 a v době výstavby těšnovského nádraží již 23 stál). Za viaduktem se koleje opět větví, a to jednak do výtopny parních lokomotiv a dále do pouhých tří kolejí osobního nádraží. Možná vám to připadá málo, ale tak to skutečně bylo až do konce provozu. Všimněte si opět mlýnského ramene Vltavy, které koleje osobního nádraží překonávají mostem. Tento most rovněž překonává podjezd u severní strany nádražní budovy, který zůstal v provozu až do konce nádraží, dávno po zasypání mlýnského ramene řeky.

Dále následují fotografie z uvedené knihy (označené Literatura 1) i moje vlastní fotografie.

Praha Těšnov - nákladní nádraží (Karlín)
Nákladové nádraží v Karlíně bylo součástí stanice Praha Těšnov a bylo popsáno v odstavci výše. Přesto má několik zvláštností, které stojí za samostatný popis. Tato část stanice byla nákladovým nádražím s průjezdem do osobního nádraží. Původně však byla konečnou stanicí trati Lysá nad Labem - Praha, tedy i osobní stanicí. Po zprovoznění osobního nádraží na Těšnově v roce 1875 se osoby odbavovaly tam. Za tímto článkem je několik mých fotografií, které dokumentují současný stav obou budov zbylých z bývalého nákladového nádraží. Dnes jsou tyto budovy uprostřed moderní zástavby.

Železniční stanice Praha Libeň - dolní nádraží
Na východní straně začínala stanice od ulice Na žertvách, na západní straně končila nadjezdem ulice Švábky. Bývala to tříkolejná malá stanice. Na východní straně byl železniční přejezd, kde trať křižovala tramvaj. Po definitivním zrušení nákladního provozu na trati od Vysočan na Těšnov v roce 1984 stanice Praha Libeň - dolní zanikla a stanice Praha Libeň - horní nádraží byla přejmenována na Praha Libeň.

Na tomto článku se pracuje...