Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

Všeobecné normy versus naše interní zvyklosti

Aby na modelové železnici vše fungovalo, jak má, je nutné některé věci dělat vždy stejně, podle nějakého pevně daného předpisu. Tím předpisem jsou normy. Normalizována musí být celá řada věcí: např. měřítko modelu, rozchod kolejí, rozměry jízdního profilu kol u vozidel, spřáhla, a celá řada dalších věcí.

Základními normami evropských železničních modelářů jsou normy NEM. Zde uvádíme pro příklad jen ty nejdůležitější:

- NEM 010 - Měřítko modelu a rozchod
- NEM 102 - Průjezdný průřez pro trať v přímé
- NEM 103 - Průjezdný průřez pro trať v oblouku
- NEM 105 - Rozměry tunelové trouby
- NEM 111 - Poloměry oblouků
- NEM 112 - Vzdálenost kolejí v přímé a v oblouku
- NEM 120 - Profil kolejnice
- NEM 301 - Obrys vozidel (dříve NEM 101)
- NEM 302 - Hmotnost vozidel
- NEM 310 - Dvojkolí a kolej
- NEM 311 - Profil nákolku
- NEM 311.1 - Dvojkolí se sníženým profilem okolku
- a řada dalších.

S ohledem na to, že většina továrně vyráběného modelového materiálu skončí na domácích kolejištích, kde obvykle není moc místa, jsou tyto normy poměrně benevolentní, co se týká poloměrů oblouků, odbočných úhlů výhybek, apod. Proto si různé kluby a spolky modelářů utvářejí svá vlastní pravidla - obvykle přísnější (ať již formou norem nebo doporučení), jako nadstavbu nad všeobecnými normami NEM.

Pro úplnost je třeba dodat, že obdobou evropských norem NEM jsou americké normy NMRA. Z nich se do Evropy dostal například nízký jízdní profil kol modelových vozidel RP25, který má lepší modelový vzhled, a kterému víceméně odpovídá později zavedená evropská norma NEM 311.1, dále jsme od Američanů "pochytili" i označování výšky modelových kolejnic v tisícinách palce pomocí tzv. Code. To například znamená, že "Code 100" představuje 100 tisícin palce (tj. jednu desetinu palce), tj. 2,54 mm. Např. námi používané kolejivo Tillig Elite má Code 83, což značí výšku kolejnice 2,1 mm, a podobně se přepočítají i další běžně uváděné výšky kolejnice jako Code 70, Code 55, atd. Označování rozměrů pomocí tisícin palce je obecnější a netýká se jen výšky kolejnice, ale například i šířky kol u vozidel, apod.

Není zde dost dobře možné uvádět všechna ustanovení norem, ale některá (ta nejzákladnější) zde přeci jen zmíním:

NEM 010 - Měřítko a rozchod
Měřítko nejpopulárnější modelové velikosti H0 je 1:87. Rozchod je 16,5 mm. Tento rozměr vzniknul historicky jako polovina velikosti 0 (nula), proto se H0 čte "há nula" (a nikoliv "há ó"). H0 je největší z malých velikostí.

Přehled modelových velikostí:
Velikost "2" má měřítko 1:22,5 a rozchod 64 mm.
Velikost "1" má měřítko 1:32 a rozchod 45 mm.
Velikost "0" má měřítko 1:45 a rozchod 32 mm.
Velikost "S" má měřítko 1:64 a rozchod 22,5 mm.
Velikost "H0" má měřítko 1:87 a rozchod 16,5 mm.
Velikost "TT" má měřítko 1:120 a rozchod 12 mm.
Velikost "N" má měřítko 1:160 a rozchod 9 mm.
Velikost "Z" má měřítko 1:220 a rozchod 6,5 mm.

Z přehledu je dobře patrné, že modelové velikosti nejsou odstupňovány nahodile. Poměr sousedních velikostí je vždy přibližně 1: 1,4. Takže poměr velikostí ob jednu je vždy zhruba 1:2. Je tomu tak proto, že normální rozchod je 1435 mm, a nějčastěji používané úzké rozchody jsou 760 mm (což je zhruba polovina normálního rozchodu) a 1000 mm (což je zhruba právě těch 1:1,4). A poměr metrového rozchodu k rozchodu 760 mm je přibližně také 1:1,4. A 1,41... je mimochodem druhá odmocnina ze dvou. Čili měřítka či rozchody modelových velikostí tvoří (samozřejmě jen přibližně) geometrickou řadu s "krokem" 1:1,41. U takto odstupňovaných modelových velikostí je možné s výhodou používat kolejiva i některé jiné součásti ze "sousedních" modelových velikostí. I když se pro úzký rozchod obvykle používají trochu jiné rozměry pražců než by výše popsaným použitím vyšlo.

Obrys vozidel a průjezdný průřez
V popisu těchto norem si především vysvětlíme, co je co, čili uvedeme definice a vysvětlení obou pojmů.

NEM 301 - Obrys vozidla (dříve norma NEM 101)
Obrys vozidla je předepsaný profil (představte si jej třeba jako otvor ve stěně), kterým musí každé vozidlo na přímé koleji bezpečně projet, aniž by se jej dotklo. Mezery ale nejsou definovány, čili obrysem můžou jezdit vozidla úplně natěsno. Obrys vozidla tedy slouží k definování maximálních povolených příčných rozměrů vozidla (nikoliv délkových rozměrů).
Šířka obrysu vozidel ve velikosti H0 je: 40 mm, výška je 57 mm. Tvar ovšem není obdélník, podrobnosti viz norma NEM 301.

NEM 102 - Průjezdný průřez
Tato norma určuje, jak velký volný prostor musí být v okolí koleje, aby tam mohla vozidla (vlaky) bezpečně projíždět. Je samozřejmé, že průjezdný průřez musí být větší než obrys vozidla, protože k bezpečnému provozu bez kolizí musí vždy zůstávat kolem vozidel bezpečnostní prostor. Průjezdný průřez definuje rozměry otvorů v tunelech, pod mosty, kolem budov, kolem skladištních ramp, kolem nástupišť, a pod trolejí. Je zřejmé, že v oblouku se musí šířka průjezdného průřezu zvětšit, protože některé části vozidel v oblouku "vybočují". Rozšíření průjezdného průřezu pro oblouky definuje norma NEM 103.
Šířka průjezdného průřezu ve velikosti H0 je v přímé koleji: 48 mm výška je 59 mm

NEM 105 - Rozměry tunelové trouby
Tuto normu později ještě doplním.

NEM 111 - Poloměry oblouků
Norma NEM definuje minimální poloměry relativním způsobem v závislosti na rozchodu a délce vozidel. Většina výrobců modelové železnice dělá poloměry co nejmenší, a to tak, aby se oblouky vešly na malá domácí kolejiště. V podstatě ani nedodržují doporučení této normy. Můžeme se pak setkat s absurditami, jako rychlík s vozy dlouhými 282 nebo 303 mm v traťovém oblouku s poloměrem jen o málo větším než je délka vozů (rozměry uvádíme pro velikost H0). Roco má nejmenší oblouk kolem 360 mm, Piko a Pilz 380 mm, a i další výrobci kolem 400 mm. Proto je nutné dělat poloměry oblouků vždy co největší, což ovšem bývá dosti obtížné, a to zejména u domácích kolejišť.
Optimální by bylo držet se klubových norem klubů modulové železnice (např. FREMO a Zababov), kde jako technické minimum je pro velikost H0 nejmenší poloměr oblouku 1000 m, třeba na vlečce nebo na výhybkách (výhybky Tillig elite EW3 mají např. poloměr oblouku 1350 mm). Na tratích pak určíme poloměr oblouků přepočtem ze skutečnosti, tj. na lokálce od 150 m (tj. v modelu 1750 mm) nebo více, na hlavní trati nižšího řádu od 200 m (tj. v modelu 2300 mm) a na hlavních tratích vyššího řádu (např dvojkolejka) od 300 m výše (tj. v modelu od 3500 mm). Vidíme z toho, že tyto rozměry si v podstatě nemůžou dovolit jiná kolejiště než modulová, která se skládají z modulů a provozují ve velkých halách. Výhodou velkých poloměrů oblouků je spolehlivost při provozu a především výborný modelový vzhled. Všechny rozměry v modelu byly pro velikost H0. Pro jiné velikosti si je přepočítáte podle měřítka vaší velikosti.

Proto jsme si my v našem KŽM stanovili samozřejmě také co největší poloměry, což však v našich (napůl domácích) podmínkách znamená optimální minimální poloměr 1000 mm, ovšem bohužel jen tam, kde je to možné. Tam, kde to možné není, se snažíme tomuto poloměru co nejvíce přiblížit. Prakticky nám to vychází tak, že ve většině případů se "vejdeme" nad předepsaných 1000 mm a nikde neklesneme s poloměrem pod 850 mm. Opět pro velikost H0.

V domácích podmínkách bychom se měli snažit dodržet v podstatě totéž. Jen mezní rozměry s ohledem na rozměry bytu musí být trochu nižší. Doma bychom se měli snažit doržet minimální poloměr alespoň 800 mm v H0 (nebo více). S tím dobře koresponduje i použití výhybek s poloměrem cca 800 až 900 mm (např. Tillig Elite EW1, R=860 mm) Jen tam, kde to nepůjde jinak, budeme volit poloměry alespoň 600 mm. Rychlíky sice budou v oblouku vypadat už dosti "zlámané", ale průjezdné to bude, a to i pro drtivou většinu velkých parních lokomotiv. Poloměry menší než 600 mm bych (ve velikosti H0) nedoporučoval pokud možno vůbec používat.

NEM 112 - Vzdálenost kolejí
Minimální povolená vzdálenost kolejí ve velikosti H0 je pro přímou trať 46 mm (odpovídá skutečné vzdálenosti 4 m, rozšíření vzdálenosti v oblouku řeší také norma NEM112 ve své druhé části. Z tabulky plyne, že pro poloměry oblouků nad 1000 mm se rozšíření vzdálenosti kolejí už nemusí dělat.
Ve stanicích (v přímé koleji) je minimální vzdálenost 52 mm. Rozšíření v oblouku použijeme podle tabulky v normě NEM 112 (správně by to mělo být ještě plus těch 6 mm, co je při 52 mm navíc nad 46 mm - což je vlastně technické minimum). Jde o to, že ve stanicích jsou mezi kolejemi např. i návěstidla, kolem kterých se musí dát projít apod. Samozřejmě musíme ve stanicích bez diskuse udělat v oblouku rozšíření pro oblouky o poloměru pod 1000 mm.

Pokud chceme modelovat podle skutečnosti, musíme výše uvedené rozměry ještě upravit. Na přímé na trati postačí jako minimum také 46 mm (pro H0) jako podle NEM, ale pokud chceme modelovat některé moderní tratě ČSD a ČD, může to být už více. A ještě samozřejmě podle normy NEM 112 musíme udělat v obloucích patřičné rozšíření. Podobně ve stanicích je podle skutečnosti v přímé potřeba vzdálenost alespoň 55 mm (nikoliv 52 mm) pro H0. To odpovídá reáliím ČSD, resp. ČD, kde je u starých stanic z dob Rakouska se "sypanými" nástupišti dodnes povolena vzdálenost kolejí 4,75 m. Modernizované stanice už ale mívají větší vzdálenosti mezi kolejemi. Pokud chceme opravdu modelovat, měli bychom si tyto rozměry u každé modelované stanice a trati zjistit (změřit).

Další normy nejsou už tak důležité, abychom je zde popisovali. Najdete je např. na stránkách mezinárodní organizace MOROP. Většinou se jimi musejí řídit výrobci modelové železnice, což ovšem bohužel ne vždy dodržují. Pro běžného železničního modeláře to většinou nemá až tak zásadní dopad.