Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

498.0 - Albatros

Typická rychlíková lokomotivní řada ČSD vyrobená těsně po 2. světové válce. Uspořádání náprav 2'D1', výkon 1626 kW, adhezní hmotnost 72,4 t, velký kotel se vzdáleností trubkovnic 6000 mm, ocelové topeniště se třemi varnými trubkami, velkotrubnatý přehřívač, trojčitý parní stroj. S ohledem na okolnosti svého vzniku (viz dále v textu) šlo o vcelku moderní lokomotivu i když svými parametry nijak výrazně nepřekračovala předválečné konstrukce. Vyrobila Škoda Plzeň 1946-1947 v počtu 40 ks. Kompletace lokomotiv byla opožďována především jednak díky nepravidelností v dodávkách materiálů hlavně velkými skluzy ve výrobě tendrů.

Přestože měly tyto lokomotivy omezenu maximální rychlost na 120 km/h, dosahovaly při přejímacích (technicko-policejních) zkouškách rychlosti až 150 km/h. I když měly ČSD i jiné rychlíkové lokomotivy, převzala tato lokomotivní řada hned po své výrobě spolu s již osvědčenými Mikády (řady 387.0) vozbu nejdůležitějších rychlíků v naší poválečné republice.

Nátěr lokomotiv 498.0 byl z výroby světle modrý, přitom spodek lokomotivy včetně paprsků kol byl červenohnědý a vršek budky byl bílý. Toto barevné schéma vycházející údajně z naší státní vlajky mělo pak prý vliv i na přezdívku lokomotivy: "Albatros"".

Dodávka lokomotiv našim drahám se realizovala brzy po válce, a to od prosince 1946 do června 1947. ČSD vystavily objednávku již v říjnu 1945, která stanovila, že to mají být lokomotivy v provedení předválečné řady 486.0 s pokračováním čísel lokomotiv 10 až 48. Odlišností mělo být ocelové topeniště, pneumatická topná dvířka, šoupátka Trofimov, použití valivých ložisek a ve větší míře použití svařování (zatímco před válkou se používalo ještě nýtování). Pak ještě během konstrukce lokomotivy došlo k několika změnám, jako snížení průměru válců na 500 mm (na základě zkušeností s předválečnými lokomotivami), jinak nešlo o žádnou převratně novou konstrukci. Byla to však naše první lokomotiva, kde se na konečném vzhledu podílel výtvarník (akademický malíř Vilém Kreibich), jehož návrh byl výrobou respektován. S tím souvisí i barevné řešení lokomotivy popsané výše.

Za provozu těchto lokomotiv se prováděly na základě zkušeností z provozu jiných modernějších lokomotivních řad tyto rekonstrukce: byly dosazovány dyšny Kylchap, mechanické přikladače, natřásací rošty, atd. Většinou se dosadily i velké usměrňovací plechy. Lokomotivy se drží v provozu až do poloviny 60 let, kdy díky elektrizaci našich hlavních tratí dochází k poklesu jejich turnusové potřeby. Teprve od roku 1970 začíná vetší vyřazování těchto lokomotiv. Řada 498.0 zaniká v roce 1976.