Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

Úvod - porovnání systémů označování lokomotiv, naše zdroje informací

Než se pustíme do přehledu lokomotiv a do popisu jednotlivých lokomotivních řad, který následuje v dalších článcích, uvedeme zde nejprve klíč k označování lokomotiv a motorových vozů:
- systém označování dle Ing. Kryšpína (který fungoval v létech 1925 až 1988)
- systém označování současný - platný od roku 1988 až dosud

Kryšpínův systém (od r.1923 do r. 1988)
Po první světové válce měly nově vzniklé Československé dráhy problém s roztříštěným lokomotivním parkem mnoha různých výrobců i železničních společností. Na našich tratích se potkávaly lokomotivy rakouské, německé, a další. Proto po vzniku ČSD vyhlásilo tehdejší Ministerstvo železnic soutěž o nový jednotný označovací systém pro lokomotivy. Návrhů bylo několik a k novému systému se postupně dospělo až v roce 1922. Tento systém inicioval Ing. Kryšpín svým dopisem ministerstvu v roce 1920. Ing. Vojtěch Kryšpín byl českým konstruktérem lokomotiv a po I. sv. válce byl již ředitelem v lokomotivním oddělení pražské ČKD (tehdy ještě První Českomoravské strojírně). Málo se dnes ví, že Kryšpínův systém pak ještě upravil konstruktér pan František Váňa, kterého tím Kryšpín pověřil. Pak po formální úpravě na ministerstvu byl systém koncem roku 1922 oficiálně zveřejněn a od roku 1923 zaveden.
Systém byl následující: každá lokomotiva (tehdy parní) se označí skupinou číslic, kde:
- první číslice udává přímo počet spřažených (poháněných) náprav
- druhá číslice zvětšená o tři udává nejvyšší dovolenou rychlost v desítkách km/h
- třetí číslice zvětšená o deset udává přibližnou hmotnost v tunách na jednu spřaženou nápravu
- čtvrtá označovala tzv. konstrukční skupinu (lokomotiv se shodným předchozím trojčíslím
- první čtyři číslice tedy udávaly lokomotivní řadu
- pátá až sedmá číslice udávaly jedinečné pořadové číslo lokomotivy dané řady

Dlužno podotknout, že uvedené označování bylo zavedeno pro parní lokomotivy (protože jiné se v té době u nás nevyráběly). Tento systém se rychle vžil a jeho výhodou bylo, že jen z označení lokomotivy se dalo dobře vyčíst, kolik má poháněných náprav, jakou má hmotnost připadající na jednu hnanou nápravu, a tedy i celkovou adhezní hmotnost (a přechodnost) a nepřímo i trakční schopnosti a tím také hmotnost vlaku, který je lokomotiva schopna za daných podmínek (zejména stoupání) uvézt.

Když pak začaly jezdit motorové vozy a lokomotivy jiných trakcí (motorové a elektrické) stačilo jen před číslo lokomotivy (hnacího vozidla) doplnit patřičné písmeno a zavedený přehledný systém označování mohl být zachován. Bez úvodního písmena zůstaly lokomotivy parní, písmeno M znamenalo motorový vůz, písmeno T znamenalo motorovou lokomotivu, písmeno E elektrickou, atd. Už tedy nešlo jen o označování lokomotiv, ale všech trakčních vozidel (tedy lokomotiv a motorových a elektrických vozů). Kryšpínův systém přežil až do zavedení nového systému označování v roce 1988, přežil tedy celých 65 let. Podrobně je celý Kryšpínův systém dobře znázorněn a vysvětlen (včetně použitých označovacích písmen) v přehledu označování trakčních vozidel v přiloženém souboru na konci tohoto článku.

.
Současný označovací systém trakčních vozidel (platný od roku 1988 dosud)
Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let bylo již jasné, že Kryšpínův systém přestává postupně vyhovovat. Tím, jak se postupně zesilovala únosnost tratí a zvyšovaly rychlosti trakčních vozidel, docházelo k tomu, že postupně přibývalo lokomotivních řad, které měly hmotnosti a rychlosti větší než stávající označování dokázalo rozlišit. V označování se to projevovalo tím, že přibývalo řad s označením 499.xxx, 699.xxx apod. V té době to ještě ani zdaleka nebylo kritické natolik, aby se musel dobře zavedený systém zrušit, ale doléhal na nás také tlak, aby bylo možné lokomotivy evidovat na počítačích a také v mezinárodním kontextu podle pravidel UIC. ČSD proto přistoupily na mezinárodní evropský označovací systém, který se u nás používá dodnes. V něm jsou trakční vozidla očíslována jen číslicemi, kde první tři číslice znamenají konstrukční řadu, další tři číslice jsou inventární číslo trakčního vozidla v rámci řady a pak následuje ještě kontrolní číslice pro automatické počítačové zpracování dat. Nevýhodou tohoto nového systému je to, že se z čísla lokomotivní řady nedá přímo bez dalších znalostí odvodit přechodnost ani její trakční schopnosti, jak to umožňoval systém Kryšpínův.

Přehled konstrukčních řad v novém systému. První číslice konstrukční řady znamená:
- 1 - lokomotiva elektrická stejnosměrná (3kV)
- 2 - lokomotiva elektrická střídavá (25kV / 50 Hz)
- 3 - lokomotiva elektrická dvou- nebo vícesystémová
- 4 - elektrický motorový vůz stejnosměrný (3kV)
- 5 - elektrický motorový vůz střídavý (25kV / 50 Hz)
- 6 - elektrický motorový vůz dvou- nebo vícesystémový
- 7 - dieselová lokomotiva
- 8 - motorový vůz

Na závěr ještě několik vysvětlivek.
Trakce znamená buď způsob pohonu lokomotivy (parní, motorová, elektrická) nebo vlastní pojem pohonu, tažení (v našem případě tažení vlaku). V latině slovo "trahó" znamená táhnu. Podobně slovo "Extrakt" znamená výtažek, "extrakce" vytažení / vytržení (zubu), atd. Jistě také všichni znáte slovo traktor, jehož doslovný překlad do češtiny znamená "tahač". Nenechte se mýlit tím, že české slovo tahač má svůj vlastní význam (silniční vozidlo pro tahání přívěsů), zatímco traktor byl zkonstruován pro tahání zemědělské techniky. Ale jistě jste slyšeli také slovo lokotraktor (dříve používané slovo, které znamenalo motorovou posunovací lokomotivu).
Adhezní váha (hmotnost) je část hmotnosti hnacího vozidla, která připadá na hnané nápravy. Adheze znamená doslova přilnutí. Vždyť jistě víte, že anglické slovo "adhesive" znamená lepidlo. A při adhezi jde právě o to, jak hnací kola přilnou ke kolejnicím a neproklouznou.
Váha (hmotnost) Dnes se používá pojem hmotnost (měří se v kilogramech) a znamená kolik hmoty dané tělěso má. Na rozdíl od toho pojem tíha, znamená gravitační sílu (měří se v Newtonech). Pro rozlišení síly a hmotnosti je to dobré. Při jiné gravitační síla, bude mít těleso jinou tíhu. To je snad každému jasné. Jinak je ale potřeba si uvědomit, že množství hmoty se tak jako tak měří na váhách, které nezjišťují nic jiného než gravitační sílu. Čili, že hmotnost poměřujeme gravitační silou.
Více na tato témata najdete v samostatném článku Trakce a adheze.

Naše zdroje informací
Technické údaje a informace k jednotlivým lokomotivním řadám v dalších článcích čerpáme z těchto zdrojů:
[1] - Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD, J.Bek - Z.Bek, Corona, Praha 2000 - 2001
[2] - Web Wikipedie.
[3] - Web vlaky.net

A.T. 2013